25 C 370/2025-55 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 30 000 Kč spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 8. 2025 do 24. 11. 2025, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 8. 2025 do zaplacení, dále částky 2 048 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 666 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 23. 5. 2025 uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr společně s úroky v dohodnuté roční zápůjční úrokové sazbě, kdy celková cena úvěru činila částku 40 000 Kč, a to v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, počínaje dnem 20. 6. 2025. Žalobkyně svoji povinnost splnila, když žalované převedla částku 27 500 Kč na její účet dne 5. 6. 2025 a dále částku 2 500 Kč v souladu se smlouvou jako provizi zprostředkovatele žalované. K uzavření smlouvy došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč. Žalovaná v dohodnutých měsíčních splátkách úvěr žalobkyni nesplácela, proto došlo v souladu se smluvním ujednáním k zesplatnění úvěru, a to v návaznosti na oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 8. 2025, jež bylo téhož dne žalované odesláno. Ani přes zaslané upomínky žalovaná svoji povinnost řádně nesplnila. V souvislosti s těmito upomínkami žalobkyně požádala o náhradu z účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku (upomínky ze dne 25. 6. 2025, 27. 7. 2025 a 25. 8. 2025). Žalovaná je v prodlení s úhradou částky 32 048 Kč, sestávající se z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 800 Kč a zesplatněné části jistiny ve výši 27 248 Kč, což v součtu činí na jistině 30 000 Kč a na úrocích 2 048 Kč. Smluvní strany sjednaly roční úrokovou sazbu ve výši 28,17 %, tato byla v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru po 90 dnech snížena na zákonnou výši. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, žalovaná prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr je schopna splácet. Způsob hodnocení a zjištění relevantních podkladů žalobkyně popsala jak v žalobě, tak v doplnění žaloby ze dne 23. 2. 2026, na což soud pro stručnost odkazuje. Žalobkyně dále nárokovala zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splácením splátek úvěru v celkové výši 1 497 Kč (3x 499 Kč), a to dle smluvního ujednání obsaženého v článku IV., bod 1 smlouvy o úvěru, neboť se žalovaná dostala do prodlení s třemi splátkami úvěru. Žalobkyně rovněž v souladu s čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy o úvěru vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 32 048 Kč od 26. 8. 2025 do 16. 10. 2025, celkem 1 666 Kč. Dluh žalovaná ani přes výzvy žalobkyně řádně a včas neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu jejího pobytu zapsanou v registru obyvatel. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., soud proto nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli dne 23. 5. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 28,17 % ročně ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, splatných do 20. dne běžného měsíce, počínaje dnem 20. 6. 2025. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit žalobkyni, byla vyčíslena výší 40 000 Kč. RPSN činila 44,5 %. Součástí smlouvy bylo i sjednání provize zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč, která byla hrazená poskytovatelem (žalobkyní) na pokyn zákazníka (žalované) přímo zprostředkovateli , jméno FO, . Smlouva byla podepsána verifikační platbou ve výši 1 Kč. Strany si pro případ porušení povinností žalované v čl. IV. odst. 1 této smlouvy sjednaly možnost zesplatnění úvěru, mj. pro případ prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než 2 měsíce. Splatnost nastávala dnem odeslání písemného oznámení o zesplatnění úvěru. Dále si strany v čl. IV. odst. 2 téže smlouvy ujednaly pro případy porušení povinností žalované smluvní pokuty. Dle písm. a) tohoto článku se žalovaná zavázala za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením sjednané splátky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, dle písm. b) téhož článku se žalovaná zavázala pro případ, kdy se úvěr stane splatným, uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a dle písm. c) stejného článku se žalovaná zavázala za každý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, nárok na tuto pokutu vznikal prohlášením okamžité splatnosti celého zůstatku úvěru. V čl. IV. odst. 4 smlouvy o úvěru se strany dohodly na poplatku 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku. Nedílnou součást smlouvy tvořily úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (označená smlouva o spotřebitelském úvěru včetně přílohy č. 1 - úvěrové podmínky a přílohy č. 2 – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně záznamu o vložení dokumentu do systému). Dne 4. 6. 2025 žalovaná žalobkyni zaslala částku 1 Kč (potvrzení o provedení transakce). , adresa, 500 Kč žalobkyně dne 5. 6. 2025 zaslala na bankovní účet žalované označený ve smlouvě, částku ve výši 2 500 Kč žalobkyně odeslala na účet zprostředkovatele , jméno FO, (potvrzení o provedení transakce , Anonymizováno, .). Schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr byla žalobkyní přezkoumána na základě posouzení její úvěruschopnosti, obsahující čestné prohlášení, prohlášení samostatného zprostředkovatele, výplatních pásek žalované i výpisu z jejího bankovního účtu, výpisem insolvenčním rejstříku, centrální evidence exekucí, registru REPI včetně hodnocení bonity smlouvy a splácení smlouvy, závěry se promítly i do formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná žalobkyni předložila i čestné prohlášení ohledně svých závazků, výdajů a příjmech. Žalobkyně své zkoumání doplnila i o statistiku rodinných účtů, výdaje na konečnou spotřebu domácnosti podle účelu a výši normativních nákladů na bydlení od 1. 1. 2025 včetně výše životního minima a existenčního minima (označené listiny). Z bonity smlouvy vyplývá, že ke dni zesplatnění žalovaná neuhradila ničeho. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána dopisy ze dne 25. 6. 2025, 27. 7. 2025 a dále prostřednictvím zástupce žalobkyně dopisem ze dne 25. 8. 2025 (označené výzvy včetně podacího lístku). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.8. Na základě učiněných skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě výše uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy řádně splnila, když umožnila žalované čerpat sjednanou výši úvěru. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž splnila zákonné podmínky vyplývající především z § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že žalobkyně v souladu se zákonem vycházela z informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, když ověřovala majetk