ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2026:28.C.137.2026.1 Datum: 2026-07-08 Předmět: o 11 950 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2 z. č. 145/2010 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 náklady řízenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 11 950 Kč s příslušenstvím (§ 7 vyhl. č. 177/96 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2 z. č. 145/2010 Sb., § 1970 )
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22. 4. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 11 950 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne , datum, Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalované byla její schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany žalobkyně posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Úvěrový účet povoleného přečerpání byl otevřen ke dni , datum, a počínaje tímto dnem mohl být úvěr čerpán. Úvěrová sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně s tím, že pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná však povinnosti ze smlouvy neplnila řádně a včas s čímž se dostala do prodlení se splácením, žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně tak po žalované požadovala zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, dále úroku ve výši 2 392,94 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 1 019,85 Kč, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatku za období od , datum, do , datum, , poplatku ve výši 1 950 Kč, úroku ve výši 8,05 % z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši zákonné z částky 11 950 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin (žádost o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , smlouva o kontokorentu ze dne , datum, , informace z , právnická osoba, , hodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, výpisy z účtu prokazující mzdu žalované, upomínky včetně upozornění na zesplatnění úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby, sazebník poplatků) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalované, aby tvrdila a prokazovala opak, ale nestalo se tak.5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušovala, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě smluvního úroku a dále ve formě zákonného úroku z prodlení ( § 1970 občanského zákoníku).7. Pro úplnost soud uvádí, že se zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně splnil svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž bylo prokázáno, že úvěruschopnost žalované byla prověřena dostatečně, a to včetně jeho příjmu. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost právního předchůdce žalobkyně podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 byla splněna.8. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů tohoto řízení. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč dle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ze 3 úkonů právní služby po 400 Kč dle § § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř). Celkem náklady řízení vynaložené žalobkyní činí 2 815 Kč.9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění její povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta.