28 C 27/2026-49 – Okresní soud Plzeň-město

ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2026:28.C.27.2026.1
Datum: 2026-05-25
Předmět: o 29 064,08 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb.
smlouva pracovnínáklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: o 29 064,08 Kč s příslušenstvím (§ 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 26. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 29 064,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty ze strany právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1 116 Kč a dále se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 780 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 038 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 960 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 40 894 Kč se zavázala uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po 2 921 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do 3. 8. 2024. Žalovaná však úvěr řádně a včas nehradila, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalobkyně tak požadovala uhrazení dosud neuhrazené jistiny ve výši 11 255,77 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 302,15 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru uzavření smlouvy ve výši 5 126 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 519, 08 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 980 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 881,08 Kč a dále kapitalizovaný úrok a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení včetně dalšího příslušenství.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že žalovaná v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků uhradila celkem částku 20 711 Kč. Dále žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí její schopnost splácet úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a nahlédnutí do veřejných registrů. Žalobce uvedl, že žalovaná veškeré informace od žalované byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne , datum, a byly ověřeny doklady, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Po vyhodnocení získaných informací byla poté s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uvedla, že je od , datum, na dobu určitou do , datum, zaměstnána, přičemž její měsíční příjem činí částku 15 772 Kč a výše měsíčních výdajů 12 178 Kč. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na částku 3 594 Kč. Výdaje žalované byly zkoumány z výpisu z bankovního účtu a smlouvy o nájmu. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k závěru, že žalovaná je schopna splácet úvěr ve výši 22 000 Kč s měsíční splátkou 2 921 Kč.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, přičemž žalovaná si zaplatila za poskytnutí těchto prostředků zaplatit úrok v celkové výši 1 116 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 038 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v jejím bydlišti ve výši 3 960 Kč. Celkovou částku ve výši 40 894 Kč se žalovaná zavázala uhradit formou 14ti měsíčních splátek ve výši 2 921 Kč. RPSN bylo uvedeno ve výši 272,44 %. Dalšími ujednáními se soud s ohledem na níže uvedené závěry o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy blížeji nezabýval. Soud má za prokázané z tvrzení žalobkyně, kdy žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak, že v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků uhradila částku 20 711 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek, když žalobkyně taktéž prokázala, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky, ve které byla vyzvána, aby dlužnou částku uhradila nejpozději do 1. 8. 2025, z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 17. 7. 2025. Skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalované byla prokázána pracovní smlouvou, výplatními páskami a smlouvou o nájmu, dále žádostí o úvěr. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že v době poskytnutí úvěru byla žalovaná osobou schopnou poskytnutý úvěr splácet, přičemž tento závěr potvrzuje to, že žalovaná uhradila celkem na tento úvěr částku přesahující 20 000 Kč.6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Po posouzení obsahu předmětné smlouvy soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutné nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úrok nečinil pouze částku 1 116 Kč, neboť soud pohlíží na poplatky ve smlouvě sjednané ve výši 17 778 Kč jako skrytý úrok, kdy s ohledem na tuto skutečnost se úroková sazba pohybovala 72 % ročně a i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. V daném případě nelze tolerovat takto vysokou úrokovou sazbu i přesto, že žalobkyně nebo právní předchůdce žalobkyně je nebankovní institucí, které obecně poskytují úvěry za vyšší úrokové sazby, kdy sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalovanému zcela jistě neposkytl, pokud by žalovaný nepřistoupil na jeho podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že částka 22 000 Kč byla ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnuta, přičemž žalovaná uhradila částku, Anonymizováno, 20 711 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tak činí 1 289 Kč. Soud taktéž přiznal žalobkyni právo na uhrazení zákonného úroku z prodlení, když počátek prodlení soud vázal ke lhůtě, která byla žalované stanovena v předžalobní upomínce, která byla žalované doručena dle ust. § 573 obč. zák. dne 22. 7. 2025. Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy převážně úspěšnější žalovaná by měl právo na část nákladů, které účelně vynaložila, vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že by žalované nějaké náklady vznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 588 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 164 (99/1963 Sb.)§ 167 (99/1963 Sb.)