30 C 155/2025-77 – Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 31 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7 086,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 056,55 Kč, dále smluvní úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 31 500 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnila tvrzením, že na základě smlouvy o , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, zřídila žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Následně žalovaný dne , datum, podal žádost o poskytnutí úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž akceptací byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 30 000 Kč. Součástí smluvního ujednání byly rovněž Podmínky pro Kontokorent účinné od , datum, a příslušné obchodní podmínky. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž prověřila jeho finanční situaci prostřednictvím bankovních a nebankovních úvěrových registrů CBCB a systému SOLUS, ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení ani jiné řízení omezující jeho majetkové dispozice, posoudila jeho životní náklady, platební kapacitu a obraty na běžném účtu a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet. Úvěrový účet kontokorentu byl otevřen dne , datum, , od tohoto dne mohl žalovaný úvěr čerpat. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,90 % ročně, přičemž pro případ prodlení byl sjednán zákonný úrok z prodlení odpovídající repo sazbě České národní banky zvýšené o sedm procentních bodů; následně byla v návaznosti na zákon č. 186/2020 Sb. upravena na repo sazbu České národní banky zvýšenou o osm procentních bodů, což podle žalobkyně představovalo sazbu 8,05 % ročně. Podle čl. V odst. 1 smlouvy mělo docházet ke splácení úvěru automaticky převodem peněžních prostředků na běžný účet, kdy byly nejprve započítávány na úhradu čerpaného úvěru, přičemž podle čl. V odst. 3 smlouvy byla splatnost vyčerpané částky stanovena na dobu šesti měsíců, nejpozději však do šesti měsíců po posledním splacení vyčerpané částky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný své smluvní povinnosti řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení se splácením úvěru, a proto žalobkyně využila smluvního oprávnění a prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni 28. 6. 2024. O konečné splatnosti byl žalovaný informován oznámením označeným jako „Oznámení o využití oprávnění – nedodržení podmínky kontokorentu“ ze dne 13. 6. 2024. Ani ke dni konečné splatnosti, ani později žalovaný podle tvrzení žalobkyně svůj dluh neuhradil, přestože byl opakovaně vyzýván k jeho zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byly zasílány jednotlivé upomínky a výzvy, mimo jiné upomínka ze dne 11. 12. 2023, výzva ze dne 18. 12. 2023, opakovaná výzva ze dne 8. 1. 2024, poslední výzva ze dne 26. 2. 2024, dále písemnosti ze dne 14. 3. 2024 a 11. 4. 2024 vztahující se k plnění podmínek kontokorentu, jakož i oznámení o využití oprávnění k zesplatnění úvěru. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala rovněž předžalobní výzvou ze dne 9. 4. 2025 ve smyslu § 142a o. s. ř. Tvrdila, že ke dni 25. 3. 2025 činila dlužná jistina 30 000 Kč, smluvní poplatky účtované podle smlouvy a sazebníku 1 500 Kč, celková jistina proto představovala částku 31 500 Kč. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7 086,65 Kč měl být vypočten sazbou 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, , zatímco kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 056,55 Kč byl podle žalobkyně vypočten z dlužné jistiny a poplatků za období od , datum, do , datum, . Vedle toho se žalobkyně domáhala přiznání dalšího smluvního úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 31 500 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení.2. Opatrovnice žalovaného (ustanovená z důvodu neznámého pobytu žalovaného) navrhla zamítnutí, resp. odmítnutí žaloby. Ve svém vyjádření především vznesla námitku nedostatku mezinárodní příslušnosti českých soudů s odůvodněním, že žalovaný má trvalé bydliště na území , Anonymizováno, a úvěrovou smlouvu uzavřel jako spotřebitel, přičemž podle čl. 18 a 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis) lze žalobu proti spotřebiteli podat pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Z tohoto důvodu dovozovala, že české soudy nemají ve věci pravomoc rozhodovat, a navrhla odmítnutí žaloby podle § 104 odst. 1 o. s. ř. Dále namítla, že z listin předložených žalobkyní nevyplývá řádné doručení oznámení o zesplatnění úvěru ani výzev k úhradě dlužné částky žalovanému, v důsledku čehož lze podle jejího názoru považovat uplatněný nárok, případně jeho část vztahující se k období po tvrzeném zesplatnění, za předčasný. Pro případ, že by soud uvedeným námitkám nevyhověl, vznesl rovněž námitku nepřiměřenosti uplatněného příslušenství pohledávky, když namítala, že požadované úroky z prodlení, poplatky a smluvní sankce jsou v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 občanského zákoníku a § 1813 občanského zákoníku a představují zneužívající smluvní ujednání ve spotřebitelské smlouvě. Při jednání opatrovnice dále poukázala na skutečnost, že žalobkyně soudu nepředložila originál úvěrové smlouvy, a ponechala na úvaze soudu, zda podpis obsažený na smlouvě je skutečně podpisem žalovaného. Současně namítla, že žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, přičemž zpochybnila, zda žalovaný při uzavírání smlouvy plně porozuměl jejímu obsahu a všem smluvním ujednáním.3. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to smlouvou o , Anonymizováno, ze dne , datum, , žádostí o poskytnutí úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , předsmluvními informacemi ke kontokorentu, smlouvou o kontokorentu (úvěru) č. , Anonymizováno, , podkladem o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, oznámením o využití oprávnění z důvodu nedodržení podmínky kontokorentu ze dne 13. 6. 2024, transakční historií úvěrového účtu, potvrzeními o podání zásilek, poštovním podacím archem, jednotlivými upomínkami a výzvami k úhradě dlužné částky, jakož i excelovou tabulkou zachycující výpočet a přirůstání smluvních úroků a úroků z prodlení. Z těchto listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.4. Ze smlouvy o , Anonymizováno, a ze žádosti o poskytnutí úvěru spolu se smlouvou o kontokorentním úvěru měl soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 30 000 Kč vedený k běžnému účtu č. , č. účtu, . Současně měl soud za prokázané, že součástí smluvního ujednání byly obchodní podmínky a podmínky pro kontokorent účinné od , datum, a že mezi účastníky byla sjednána úroková sazba ve výši 21,90 % ročně, jakož i povinnost hradit v případě prodlení zákonný úrok z prodlení.5. Z listiny označené jako úvěruschopnost žalovaného, z předsmluvních informací měl soud dále za prokázané, že před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž vycházela z údajů o jeho finanční situaci, z výsledků prověření v příslušných registrech a z vyhodnocení jeho platební schopnosti.6. Z transakční historie úvěrového účtu měl soud za prokázané, že žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, avšak následně jej nesplácel v souladu se smluvními podmínkami, v důsledku čehož se dostal do prodlení se splácením svých závazků. Z oznámení o využití oprávnění – nedodržení podmínky kontokorentu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně využila smluvního oprávnění a prohlásila celý dluh za splatný ke dni 28. 6. 2024.7. Z první upomínky, výzvy k zaplacení dluhu, opakované výzvy k zaplacení dluhu, poslední výzvy k zaplacení dluhu, oznámení o zesplatnění úvěru, jakož i z poštovních podacích archů a potvrzení o podání zásilek měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k dobrovolné úhradě dlužné částky a že mu byly předmětné písemnosti odeslány na jím sdělenou adresu.8. Z transakční historie úvěru a z excelové tabulky zachycující výpočet úroků měl soud za prokázané rovněž výši žalované pohledávky. Z těchto listin vyplynulo, že ke dni , datum, činila nesplacená jistina 30 000 Kč, smluvní poplatky 1 500 Kč, celkem tedy 31 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za období od , datum, do , datum, činil 7 086,65 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, činil 2 056,55 Kč. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 31 500 Kč od téhož dne do zaplacení.9. Na základě provedeného dokazování tak soud uzavřel, že žalobkyně prokázala existenci smluvního vztahu mezi účastníky, poskytnutí úvěrových prostředků žalovanému, porušení jeho smluvních povinností spočívající v n