Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, . Tvrdila, že žalované poskytla peněžní prostředky v rámci sjednaného úvěrového rámce, žalovaná však svůj závazek řádně a včas nesplácela. Po marném uplynutí dodatečné lhůty poskytnuté k úhradě dlužných splátek žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dosud nesplacené dlužné částky. Žalobkyně uplatnila jistinu ve výši 24 707,48 Kč, která se podle jejího tvrzení skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 854,52 Kč, dlužných úhrad za pojištění ve výši 252,96 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Vedle této částky požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 998,95 Kč, představující dosud neuhrazené úroky předepsané do zesplatnění a úrok z nesplacené jistiny vyčíslený do 15. 12. 2025. Dále žalobkyně požadovala úrok ve výši 12 % ročně z částky 22 854,52 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 644,24 Kč za období od 24. 9. 2025 do 15. 12. 2025 a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 707,48 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení. Žalobkyně současně požadovala náhradu nákladů řízení. Uvedla, že žalované před zahájením řízení zaslala prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k plnění, v níž ji vyzvala k dobrovolné úhradě dluhu a upozornila ji na možnost soudního vymáhání pohledávky.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání. Žalovaná byla o možnosti tohoto postupu vyrozuměna, ve stanovené lhůtě se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádnou konkrétní obranu a nenavrhla provedení důkazů. Soud proto považoval podmínku souhlasu s rozhodnutím bez jednání za splněnou. Jelikož bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listin, soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Soud provedl důkaz smlouvou o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jejími nedílnými úvěrovými podmínkami , Anonymizováno, a sazebníkem, výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou k úhradě dlužné splátky a zesplatnění úvěru včetně podacího archu, předžalobní výzvou ze dne , datum, a podacím archem ze dne , datum, , kartou klienta, výsledkem ověření úvěruschopnosti a zprávou z Nebankovního registru klientských informací.5. Z provedených důkazů soud zjistil, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 23 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, hradit sjednané úroky a splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž splatnost byla sjednána vždy ke 20. dni v měsíci. První čerpání ve výši 22 127 Kč bylo použito na financování nákupu zboží; žalovaná dále čerpala dne , datum, částku 380 Kč převodem na bankovní účet a dne , datum, částku 1 000 Kč výběrem z bankomatu. Celkem tak vyčerpala 23 507 Kč.6. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 1 228 Kč. Tato úhrada byla započtena na jistinu ve výši 652,48 Kč, úrok ve výši 507,52 Kč a úhradu za pojištění ve výši 68 Kč. Následující splátky splatné dne , datum, , , datum, a , datum, žalovaná neuhradila. Tím nastal sjednaný předpoklad pro zesplatnění podle bodu 7.1 úvěrových podmínek, tedy prodlení alespoň se dvěma splátkami.7. Soud má dále za prokázáno, že žalobkyně před zesplatněním žalovanou vyzvala k úhradě dlužné splátky, kdy výzvu odeslala na kontaktní adresu žalované. Žalovaná dluh ani přesto neuhradila. Žalobkyně proto úvěr v souladu se smlouvou a zákonem zesplatnila dne , datum, .8. Právní vztah účastníků je smlouvou o spotřebitelském úvěru. Žalovaná při jeho uzavření nejednala v rámci své podnikatelské činnosti, kdežto žalobkyně jednala jako podnikatelka poskytující úvěry. Na smlouvu proto dopadají ustanovení o spotřebitelských smlouvách obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSU“).9. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho požádání peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně svou povinnost splnila poskytnutím úvěru, zatímco žalovaná řádně a včas nesplnila povinnost úvěr splácet.10. Soud z úřední povinnosti posoudil též splnění povinnosti žalobkyně řádně vyhodnotit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 ZSU. Žalobkyně vycházela z údajů žalované o pravidelném čistém příjmu 25 000 Kč měsíčně, příjmu ostatních členů domácnosti 20 000 Kč, nákladech na bydlení 6 500 Kč a ostatních pravidelných výdajích 3 000 Kč. Současně provedla kontrolu v příslušných registrech; zjištěny nebyly další splátky úvěrů ani negativní informace bránící poskytnutí úvěru. Z výpočtu maximálního limitu splátky vyplynul po zohlednění plánované splátky úvěru kladný disponibilní zůstatek jak u žalované, tak u její domácnosti. Soud proto neshledal důvod pro závěr o neplatnosti smlouvy podle § 87 ZSU.11. Zesplatnění úvěru soud shledal účinným. Podle § 124 ZSU je věřitel před zesplatněním spotřebitelského úvěru povinen spotřebitele vyzvat k úhradě dlužné splátky a poskytnout mu lhůtu. Žalobkyně tuto povinnost splnila. Po marném uplynutí dodatečné lhůty mohla požadovat úhradu dosud nesplacené jistiny a nákladů vzniklých do zesplatnění; budoucí náklady spotřebitelského úvěru předmětem žaloby nejsou.12. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 24 707,48 Kč. Sestávala z nesplacené jistiny 22 854,52 Kč, dlužných úhrad za pojištění 252,96 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč. Jednotlivé položky, data jejich předpisu i provedená úhrada žalované jsou přehledně uvedeny ve výpisu z úvěrového účtu. Soud neměl o správnosti výpočtu pochybnosti.13. Náklady na vymáhání ve výši 600 Kč představují náklady spojené s prodlením žalované, na jejichž úhradu měla žalobkyně nárok podle smlouvy a úvěrových podmínek. Sjednání odpovídá § 122 odst. 1 písm. a) ZSU, podle něhož může věřitel pro případ prodlení spotřebitele požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.14. Smluvní pokuty byly žalované vyúčtovány jednotlivě v částkách 100 Kč, 500 Kč a 400 Kč, celkem tedy 1 000 Kč. Jejich výše nepřekračuje limity vyplývající z § 122 odst. 2 a 3 ZSU. Soud přitom neshledal, že by jejich uplatnění vedlo k významné nerovnováze v právech a povinnostech stran v neprospěch žalované ve smyslu § 1813 o. z.15. Žalobkyně požadovala též kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 998,95 Kč. Tato částka zahrnuje dosud neuhrazené úroky předepsané do zesplatnění a úrok z nesplacené jistiny vyčíslený do , datum, . Výpočet je obsažen ve výpisu z úvěrového účtu. Ode dne , datum, žalobkyně požadovala úrok z částky 22 854,52 Kč ve výši 12 % ročně. Tato sazba nepřevyšuje omezení stanovené § 122 odst. 4 ZSU pro pohledávku ze spotřebitelského úvěru, s jejímž plněním je spotřebitel v prodlení déle než 90 dnů.16. Žalovaná se dostala do prodlení i s peněžitými závazky vzniklými ze smlouvy. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníku v prodlení požadovat úrok z prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení určuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyní vyčíslený kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 644,24 Kč za období do , datum, a dále požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 707,48 Kč od , datum, do zaplacení byly uplatněny důvodně.17. Žalobkyně tedy měla ve věci plný úspěch. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí proto náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Podmínka § 142a odst. 1 o. s. ř. byla splněna, neboť žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 30. 10. 2025, podanou k poštovní přepravě dne 31. 10. 2025, tedy nejméně sedm dnů před podáním žaloby. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 989 Kč a náklady právního zastoupení. Odměna zástupce žalobkyně byla určena podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 14b odst. 1 a 6 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a návrh ve věci samé náleží tři úkony právní služby po 400 Kč, tedy 1 200 Kč, a tři režijní paušály po 100 Kč, celkem 300 Kč. K částce 1 500 Kč náleží daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč. Náklady právního zastoupení proto činí 1 815 Kč; spolu se soudním poplatkem jde o částku 2 804 Kč. O náhradě daně z přidané hodnoty soud rozhodl podle § 151 odst. 2 o. s. ř.18. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích rozsudku.19. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné délce tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná v řízení neuvedla žádné skutečnosti, pro které by bylo namístě lhůtu prodloužit nebo jí povolit splátky, a soud ani z obsahu spisu takové okolnosti nezjistil. Stejná lhůta se vztahuje i na povinnost k náhradě nákladů řízení.