Okresní soud Plzeň-město 34 C 87/2026-20 – Náklady řízení
Okresní soud Plzeň-město · 3. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 10 591 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný použil ke své přepravě vozidla městské hromadné dopravy provozovaná žalobkyní, přičemž na výzvy žalobkyní pověřených osob se neprokázal platnými jízdními doklady, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Proto žalobkyně žalovanému vyúčtovala kromě jízdného též přirážky k jízdnému, avšak žalovaný žalobkyni ani jízdné, ani přirážky nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.4. Z hlášení a záznamů o provedené přepravní kontrole vyplývá, že žalovaný cestoval v , Anonymizováno, dne , datum, v 16:25 hodin linkou č. , hodnota, , dne , datum, v 6:22 hodin linkou č. , hodnota, , dne , datum, v 14:21 hodin linkou č. , hodnota, , dne , datum, v 13:10 hodin linkou č. , hodnota, , dne , datum, v 16:00 hodin linkou č. , hodnota, , dne , datum, v 10:28 hodin linkou č. , hodnota, a dne , datum, v 15:55 hodin linkou č. , hodnota, , byl žalobkyní kontrolován, přičemž se na výzvu kontrolora žalobkyně neprokázal platnými jízdními doklady, na místě nezaplatil ani jízdné ve výši , částka, ani přirážku k jízdnému ve výši , částka, . K údajům na záznamech o provedené kontrole připojil žalovaný svůj podpis. Ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně se podává, že žalobkyně stanovila výši přirážky k jízdnému na , částka, a cena jízdenky činí , částka, . Žalovaný byl k zaplacení jízdného a přirážek žalobkyní vyzván předžalobními výzvami, avšak na ně nijak nereagoval.5. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalovaný tím, že nastoupil do vozidel městské hromadné přepravy provozované žalobkyní, s ní konkludentně uzavřel smlouvy o přepravě osob podle § 2550 o. z., dle nichž se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného do místa určení, postarat se o jeho bezpečnost a pohodlí a žalovaný jako cestující se zavázal zaplatit jízdné. Pokud jde o jízdy v trolejbusech a tramvajích, je třeba doplnit, že žalobkyně je provozovatelkou veřejné drážní dopravy. Z toho důvodu účastníci převzali na sebe i další práva a povinnosti stanovené v zák. č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen „zák. o drahách“) a též v přepravním řádu žalobkyně. Pro posouzení věci je podstatné především oprávnění žalobkyně podle § 37 odst. 4 písm. d) věty před středníkem zák. o drahách prostřednictvím průvodčího drážního vozidla, osoby, která řídí drážní vozidlo, nebo jiné osoby ve veřejné drážní osobní dopravě pověřené dopravcem a vybavené kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, odpovídající povinnosti žalovaného podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. o drahách na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Pro úplnost je dlužno dodat, že výše přirážky stanovená v přepravním řádu žalobkyně nepřesahuje horní hranici stanovenou v § 37 odst. 6 věty druhé zák. o drahách.6. Žalovaný tedy porušil dvě povinnosti z přepravních smluv, a to jednak zaplatit jízdné, jednak prokázat se pověřené osobě platným jízdním dokladem. Právo na zaplacení jízdného vzniklo žalobkyni uzavřením přepravních smluv, právo na zaplacení přirážek k jízdnému vzniklo žalobkyni porušením povinnosti žalovaného prokázat se pověřené osobě žalobkyně platným jízdním dokladem. Vzhledem k absenci tvrzení o jiném ujednání o splatnosti jízdného či přirážek je nutné mít za to, že všechny pohledávky žalobkyně vůči žalovanému se staly splatnými ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. na výzvu věřitele, přičemž žalovaný je v prodlení nejpozději ode dne následujícího, kdy se výzva dostala do jeho dispoziční sféry.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .