10 C 229/2020-31 — Okresní soud v Přerově

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.I.c. uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaný doručil prostřednictvím webového rozhraní žádost o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného, posoudila jeho úvěruschopnost a zaslala mu nabídku na uzavření smlouvy o úvěru včetně obchodních podmínek. Žalovaný potvrdil, že se seznámil s obsahem smlouvy a vyjádřil vůli smlouvu akceptovat tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil zájem být vázán smlouvou o úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový úvěr až do výše úvěrového limitu [částka] na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal úvěr splatit měsíčními splátkami včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru. Výše měsíční splátky byla dlužníkovi sdělována vždy ve výpisu splatná vždy do 30. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný čerpal částku [částka], kdy na tuto jistin žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] [příjmení] p.I.c. jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, která však neobsahuje podpis žádné ze smluvních stran. Na základě této smlouvy měl být žalované poskytnut úvěrový rámec až do výše [částka] jako neúčelový úvěr s pravidelnými měsíčními spltákami a možností opakování čerpání až do výše maximálního úvěrového limitu [částka], úrok byl sjednán ve výši 85 % měsíčně a RPSN 264,42 % Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] byla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, což bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum]. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] byla žalované na její účet poukázána částka ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě 3 dnů. 4. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím, není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně došlo dne [datum] k uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru, když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku souladné projevy vůle svých stran – tedy právní jednání svých stran. Smlouva o úvěru (a ani smlouva o zápůjčce) pak nevyžaduje uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ v budoucím sporu účastníků v občanském soudním řízení, a to v té souvislosti, že každé právní jednání lze s ohledem na jeho formu prokazovat různými důkazními prostředky. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při nich je při zjišťování skutkového stavu v rámci soudního řízení vždy významné i zjišťování a prokazování těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání kontrahentů (a jakého obsahu) uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.). V posuzované věci pak soud vyhodnotil veškeré žalobkyní doložené důkazy, navržené jí k prokázání jejího tvrzení o uzavření předmětné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, pak přesto dospěl k závěru, že tyto důkazy neprokazují spolehlivě žádné právní jednání žalované, natož pak jednání takového obsahu, kterým by projevila svou vůli uzavřít tvrzenou smlouvu o revolvingovém úvěru. Bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na jeho bankovní účet dne [datum] částku ve výši [částka], jakož i to, že právnímu předchůdci žalobkyně byly známy i osobní údaje žalované, nicméně ani těmito důkazy nebylo prokázáno takové jednání žalované, kterým by žalovaná svoji vůli uzavřít předmětnou smlouvu navenek projevila. Existenci takového projevu vůle žalované ze známosti uvedených údajů právní předchůdkyni žalobkyně, a ani z toho, že právní předchůdce žalobkyně odeslal na jemu známý účet žalované dne [datum] částku [částka], spolehlivě dovodit nelze. 8. Žalobkyně nicméně prokázala navrženými důkazy, že došlo k převodu finanční částky [částka] na účet žalované, přičemž proto lze žalobou nárokované plnění považovat za bezdůvodné obohacení v majetkové sféře žalované. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě ohledně částky ve výši [částka] s oporou v ustanovení § 2991 a násl. o.z. Z těchto ustanovení se podává, že žalovaná je toto plnění přijaté dle zjištěného skutkové stavu bez právního důvodu povinna vydat tomu, na jehož úkor se tímto bezdůvodně obohatila. Tímto subjektem byla právní předchůdkyně žalobkyně, která toto své právo převedla smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je pak na základě § 1958 odst. 2 o.z. splatná na výzvu k jejímu zaplacení. Za takovou výzvu soud posoudil předžalobní výzvu ze dne [datum], kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů, odeslaná téhož dne na adresu žalovanou. Doručení této zásilky pak soud odvodil dle ustanovení § 573 o. z., tj. že zásilka byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy dne [datum]. Dle § 1970 o.z. proto žalobkyni přísluší právo na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po dni prodlení (výrok I.). 9. Soud žalobu zamítl co do zaplacení úroků z prodlení za dobu od [datum] do [datum]. 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal převážně úspěšné žalobkyni poměrnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jejího práva u soudu. Žalobkyně byla z nárokovaného finančního plnění úspěšná ohledně částky [částka], tj. částka [částka] a kapitalizované úroky ke dni rozhodnutí soudu ve výši [částka] (86,7 %) a neúspěšná co do [částka] (13,3 %) a když soud odečetl od jejího procesního úspěchu její procesní neúspěch, přiznal žalobkyni náhradu 73,4 % účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně. Za ty soud vyhodnotil náklady na soudní poplatek ve výši [částka], na odměnu za zastoupení advokátem ve výši 3 x [částka], tj. [částka] dle § 8, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní upomínka), na náklady na hotové výdaje advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. á [částka] za tři úkony právní služby tj. celkem [částka] a dále na náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a hotových výdajů v částce [částka]. Celkové náklady řízení žalobkyně by činily [částka], přiznal soud na jejich náhradě žalobkyni 73,4 % z této částky, tedy částku [částka] Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.