16 C 114/2021-27 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobci na základě smlouvy o půjčce ve výši [částka], uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] pod [číslo] na podkladě které se žalovaný zavázal vrátit půjčku ve výši [částka] i se souhrnným poplatkem ve výši [částka], t.j. celkem částku [částka] v 55 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný uhradil žalobci pouze částku [částka]. Žalobce se domáhá zaplacení dosud neuhrazené jistiny půjčky ve výši [částka] Smlouvou ze dne [datum] právní předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce. 3. Žalovaný se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil a přestože sporná pohledávka je podle obsahu žaloby zjevně dlouhodobě promlčena, žalovaný žádnou námitku promlčení nevznesl, proto soud nemohl k promlčení pohledávky přihlédnout. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. 4. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. z důvodu probíhající pandemie koronaviru bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 5. Z předložených listin zjistil soud skutkový stav věci takto. Písemnou smlouvou o půjčce ve znění smluvních podmínek, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] na základě občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 321/2001 Sb., poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému půjčku ve výši [částka] za souhrnný poplatek ve výši [částka], jíž se žalovaný zavázal splácet v celkové výši [částka] v 55 týdenních splátkách po [částka] (t.j. ve výši [částka] měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku. Žalobce úvěruschopnost žalovaného nezjišťoval ani neověřoval. Skutečnost, že žalovaný obdržel od předchůdce žalobce částku [částka] nikdo v řízení nezpochybňoval. Z obsahu žaloby soud zjistil, že žalovaný uhradil na spornou pohledávku celkem částku [částka] Smlouvou ze dne [datum] právní předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce. O postoupení byl žalovaný informován dopisy. Nebylo prokázáno, že by žalovaný na písemnou předžalobní výzvu žalobce reagoval. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům. Žalobce neprokázal, že před uzavřením sporné smlouvy zjišťoval a posuzoval, zda žalovaný bude vůbec schopen poskytnutou půjčku věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti (a to nikoliv odborné) poskytovatelů půjček a úvěrů patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech. Pokud se však poskytovatel peněžních prostředků vůbec nezajímá ani nestará o jejich reálnou návratnost a nezjišťuje si ani elementární informace o solventnosti dlužníka ani je vůbec neověřuje, dopouští se buď nezodpovědného poskytování peněžních prostředků, před kterým již brojí Směrnice 2008/48/ES od jejího přijetí, t.j. od [datum] (a před tím i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne [datum]) nebo také úmyslného postupu, jehož smyslem je především snaha o čerpání nepřiměřeně vysokých smluvních zajišťovacích institutů a poškozování samotných spotřebitelů. 7. Soud projednávanou věc uzavírá s tím, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by se jeho právní předchůdce při poskytování půjčky žalovanému dne [datum] snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalovaného. Z dohodnutého souhrnného poplatku v celkové výši [částka] (74 % z jistiny půjčky) za poskytnutí půjčky [částka] nelze ani reálně zjistit, co vlastně představuje a z jakých nákladových položek sestává. Poplatek sám o sobě je nepřiměřeně vysoký. Z uvedeného je zřejmé, že smlouva o půjčce ze dne [datum] obchází zákon a je v rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku Smlouva je tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § [číslo]) absolutně neplatná s účinky ex tunc a nemůže požívat právní ochrany. Neplatnost smlouvy zavinil svým liknavým, nezodpovědným případně úmyslným přístupem samotný předchůdce žalobce. 8. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne [datum] nelze žalobci požadované nároky přiznat. 9. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatné smlouvy, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy částku [částka], a žalovaný vrátil předchůdci žalobce částku [částka], tedy více, než byla jeho povinnost. Soud proto žalobu podle § 451 a § 457 obč. zák. č. 40/1964 Sb. v celém rozsahu jako neoprávněnou zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec II. výroku rozsudku).