8 C 300/2020-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s výše uvedeným příslušenstvím. V žalobě uvedl, žalovaný jakožto dlužník uzavřel s účinností ke dni [datum] s žalobcem jakožto věřitelem písemnou smlouvu o zápůjčce zadáním unikátního kódu v systému poskytovatele platebních služeb malého rozsahu na webu [webová adresa]. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši [částka]. V souladu s ustanovením čl. 2 odst. 2.1. smlouvy o zápůjčce poskytl žalobce ke dni [datum] žalovanému částku ve výši [částka]. Rozdíl částkou [částka] a částkou [částka] tvoří provize pro zprostředkovatele. Žalovaný se na základě ust. čl. 3 odst. 3.1. smlouvy o zápůjčce zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství zpět. Žalovaný uhradil řádně a včas pouze první 4 splátky, 5. splátka byla pouze ve výši [částka] a dále již v souladu se smlouvou o zápůjčce (tj. zejm. v souladu s ust. čl. 3, odst. 3.1.) neuhradil ničeho, porušil tak své povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. S ohledem na tuto skutečnost se celková dlužná částka zápůjčky včetně příslušenství stala podle čl. 3, odst. 3.2. smlouvy o zápůjčce ke dni [datum] okamžitě splatnou. Žalovaný dále ničeho neuhradil a byl vyzván k úhradě nespláceného závazku předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že je tedy žalovaný v prodlení s úhradou již zesplatněné zápůjčky, požaduje žalobce zaplacení celé zbývající splatné dlužné částky ve výši [částka], úrok z prodlení z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, sjednaný v čl. 3, odst. 3.3. smlouvy o zápůjčce, ve výši 0,1 % z dlužné částky denně (i přesto, že ve smlouvě o zápůjčce byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,15 % denně), úrok smluvní z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, sjednaný v čl. 2 smlouvy o zápůjčce, ve výši 31 % z dlužné částky ročně. 2. Ve věci bylo dne [datum] rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který byl žalovanému spolu s žalobou ve věci doručen do vlastních rukou dne [datum]. Spolu s elektronickým platebním rozkazem bylo vydáno usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř., ve kterém byl žalovaný vyzván, aby se v případě podání odporu proti platebnímu rozkazu ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu ve věci písemně vyjádřil k žalobě, uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, a aby v případě, že uplatněný nárok zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a připojil listinné důkazy, kterých se dovolává. Žalovaný byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve lhůtě stanovené soudem nebo nesdělí jaký závažný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je žalobcem uplatňován, uznává a soud rozhodne podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání. 3. Žalovaný proti platebnímu rozkazu podal dne [datum] včasný odpor, v němž uvedl, že„ částku [částka] uznává, nebyl však vyzván k úhradě dlužné částky s termínem úhrady. Žalobce mu dal telefonicky čas na úhradu dlužné částky, místo toho podal žádost a byl vydán tento rozkaz. Požádal o poskytnutí lhůty k úhradě do konce roku t.j. do [datum]. Žalovaný se jinak ve lhůtě 30ti dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu (od [datum]), která uplynula dne [datum] neuvedl žádné skutečnosti, na nichž staví svou obranu, k žalobě se nevyjádřil ani nesdělil důvody, které mu v tom brání. Marné uplynutí lhůty stanovené v usnesení podle § 114b o.s.ř. znamená založení procesního stavu, že žalovaný žalobou uplatněný nárok uznal, a to bez ohledu na to, zda je též uznává„ ve skutečnosti“. 4. Soud vyzval žalobce, aby doplnil žalobu o údaje k posouzení, zda se jedná či nikoli o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a zda byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při poskytnutí úvěru, když k tomu v žalobě nebyla uvedena žádná tvrzení. Bez uvedení těchto skutečností nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Soud ke zkoumání těchto podmínek nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, svou neúčast omluvili. Soud proto projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. Z provedených důkazů podacího lístku a upomínky má soud mimo jiné za prokázáno, že žalovanému byla odeslaná předžalobní upomínka ze dne [datum] na adresu trvalého pobytu žalovaného dne [datum]. 5. Žalobce doplnil, že server [webová adresa] je provozován [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ P2P“) jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzickým osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob, ochotných poskytnout těmto nepodnikajícím fyzickým osobám zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Činnost P2P byla povolena Českou národní bankou v rámci licence poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku. Podle žalobce se tedy nedá hovořit o zprostředkování zápůjčky, jako jej chápe zákon č. 257/2016 Sb., spotřebitelském úvěru, jelikož nedošlo ke zprostředkování zápůjčky žalobcem ani [právnická osoba]. Žalobce není v žádném případě podnikající osobou, která by poskytovala spotřebitelské úvěry, není ani poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu. Žalobce neposkytl žádné jiné plnění jakékoli jiné osobě, než je osoba žalovaného. Jedná se tedy o činnost jednorázovou a nikoliv soustavnou. Protože žádná ze stran nevystupuje jako spotřebitel nebo podnikatel a jedná se výlučně o smluvní vztah mezi dvěma nepodnikajícími fyzickými osobami, není stanovena povinnost posuzovat úvěruschopnost před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Nicméně web [webová adresa] poskytuje pro žadatele o financování možnost zveřejnit svoji poptávku po financování v režimu„ S doložením příjmů“ a tyto příjmy (a pochopitelně také výdaje) prokázat výpisy z běžných účtů za poslední 2 měsíce registrací Žalovaného na web [webová adresa]. Společnost P2P tedy pro svoje investory (věřitele, nyní žalobce) poskytuje prostor na svých discích, aby mohlo dojít k posouzení úvěruschopnosti žadatelů ze strany investorů, nad rámec povinností stanovených [právnická osoba] nebo žalobci právními předpisy. 6. Podle § 153a odst. 1,2 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. 7. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). 8. Podle § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. 9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud postupoval podle ustanovení § 153a odst.1, 2 a 3 o.s.ř. za splnění zákonných podmínek, když usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou spolu s žalobou a žalovaný na něj nereagoval ve smyslu výzvy k vyjádření, ačkoliv byl o následcích tohoto opomenutí řádně poučen. Žalovaný uznal nárok na zaplacení jistiny [částka], ve zbytku nároku se k žalobě nijak nevyjádřil. V důsledku splnění těchto podmínek nastala zákonná fikce uznání celého nároku uplatněného touto žalobou (§ 114b odst. 5 o.s.ř.) a soud má povinnost rozhodnout rozsudkem pro uznání. Soud uzavřel, že v daném případě poskytnutí zápůjčky žalobcem žalovanému není poskytnutím ani zprostředkováním spotřebitelského úvěru, žalobce není poskytovatelem spotřebitelského úvěru a žalovaný není v tomto smluvním vztahu spotřebitelem ve smyslu § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“). 10. Vzhledem k tomu, že v daném případě ve věci lze uzavřít a schválit smír a nejde o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř., tedy vydání rozsudku není vyloučeno povahou věci ani rozporem s kogentními právními předpisy, soud zavázal žalovaného podle žaloby zaplatit žalobci poskytnutou zápůjčku ve výši [částka], dohodnutý smluvní úrok ve výši 31 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dohodnutý úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Nárok žalobce na zaplacení dlužné částky vyplývá ze smlouvy o zápůjčce a ust. § 2390 a následujících ustanovení o. z.. Nárok na zaplacení smluvených úroku z prodlení pak vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z.. Dlužnou částku s příslušenstvím je žalovaný podle § 160 odst. 1 o.s.ř. povinen uhradit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [část