12 C 2/2022-42 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] (jistina [částka], poplatky za služby [částka]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, dne [datum] uzavřela spol. [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytla původní věřitelka v hotovosti v den uzavření smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit původní věřitelce úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka], za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dále poplatek ve výši [částka] za doplňkovou službu životního pojištění. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku sepsání žaloby uhradil pouze částku [částka] (poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]). Původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Z listiny označené jako smlouva o půjčce soud zjistil, že na základě ujednání obsažených v této listině poskytla dne [datum] původní věřitelka žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka], úrokem ve výši [částka], poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a poplatkem ve výši [částka] za sjednání životního pojištění. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal splatit původní věřitelce v 58 týdenních hotovostních splátkách po [částka]. 4. Z listiny označené jako karta zákazníka soud zjistil, že žalovaný sdělil dne [datum] původní věřitelce prostřednictvím listinného formuláře, že je svobodný s vysokoškolským vzděláním, nepečuje o žádné nezaopatřené osoby, žije v pronajatém bytě s jiným rodinným příslušníkem, od roku 2014 je osobou samostatně výdělečně činnou, nemá žádnou půjčku či úvěr u původní věřitelky ani u jiné společnosti, jeho čistá mzda činí [částka], měsíční výdaje poté činí [částka] ([částka] za nájem vč. služeb a [částka] tvoří běžné výdaje domácnosti). Žalovaným sdělená finanční situace měla být ověřena výpisem z účtu, nájemní smlouvou, složenkami SIPO a daňovým přiznáním za rok 2015, které mělo potvrdit příjem žalovaného za tento rok ve výši [částka]. Konečně žalovaný uvedl, že proti jeho osobě nejsou vedeny žádné exekuce. 5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek vč. příslušného seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že se původní věřitelka dohodla dne [datum] s žalobkyní na převodu pohledávky za žalovaným ve výši [částka] s příslušenstvím ze smlouvy [číslo]. 6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že původní věřitelka odeslala žalovanému dne [datum] doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. 7. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Z listiny označené jako zařazení zákazníka do pojistného programu nezjistil soud žádné pro rozhodnutí relevantní skutečnosti. 9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] původní věřitelka poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný spolu s poplatky a úrokem zavázal původní věřitelce vrátit v pravidelných týdenních splátkách (viz odst. 3 rozsudku). Žalovaný sdělil původní věřitelce prostřednictvím listinného formuláře informace o svých osobních a majetkových poměrech. Dne [datum] odeslala původní věřitelka žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení výzvy. Původní věřitelka převedla žalobou uplatněný nárok na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 10. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný na žalobou uplatněný nárok byť i částečně něčeho uhradil, jelikož tato skutečnost zůstala pouze v rovině žalobního tvrzení a nebyla ničím prokázána. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka v průběhu ověřování majetkové situace žalovaného před poskytnutím peněžních prostředků měla k dispozici doklady uvedené v listině označené jako karta zákazníka (v průběhu řízení žalobkyně ani jeden z uvedených dokladů soudu nedoložila) nebo že by původní věřitelka jakýmkoliv způsobem ověřovala úvěrovou historii žalovaného u jiných bankovních či nebankovních poskytovatelů zápůjček a úvěrů, resp. že by zkoumala, zda proti žalovanému nejsou vedeny exekuce. 11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s obsahem blíže vymezeným v odst. 3 rozsudku).