12 C 88/2022-33 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] (jistina [částka], poplatky za služby [částka]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobní nárok odůvodňuje tím, že dne [datum] uzavřela spol. [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytla původní věřitelka v hotovosti v den uzavření smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit původní věřitelce úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka ze smlouvy vč. příslušenství byla původní věřitelkou postoupena žalobkyni. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku sepsání žaloby uhradil na pohledávku pouze částku [částka]. Původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Nashromážděné a ověřené údaje byly pracovníkem původní věřitelky odeslány do obchodního informačního systému, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, a který schopnost žalovaného splácet požadovanou částku vyhodnotil. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Z listiny označené jako smlouva o půjčce soud zjistil, že na základě ujednání obsažených v této listině poskytla dne [datum] původní věřitelka žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka], úrokem ve výši [částka] (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % p. a.) a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal splatit původní věřitelce v 58 týdenních hotovostních splátkách po [částka]. 4. Z listiny označené jako karta zákazníka soud zjistil, že žalovaný v den poskytnutí peněžních prostředků sdělil původní věřitelce prostřednictvím listinného formuláře, že je rozvedený, má učňovské vzdělání, pečuje o jedno nezaopatřené dítě, žije v pronajatém bytě s partnerkou, od roku 2004 je osobou samostatně výdělečně činnou (přípravné práce pro stavby), má půjčku či úvěr u spol. Provident ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] a dále u [příjmení] [příjmení] ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka], jeho čistá mzda činí [částka], měsíční výdaje poté činí [částka] ([částka] za nájem vč. služeb, [částka] běžné výdaje domácnosti, [částka] splátky úvěrů a [částka] ostatní náklady). Použitelný příjem měl tedy činit [částka]. Žalovaným sdělená finanční situace měla být ověřena živnostenským listem, fakturami a daňovým přiznáním. Konečně žalovaný uvedl, že proti jeho osobě nejsou vedeny žádné exekuce. 5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek vč. příslušného seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka se dne [datum] dohodla s žalobkyní na převodu pohledávky za žalovaným ve výši [částka] vč. příslušenství ze smlouvy [číslo]. 6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že původní věřitelka odeslala žalovanému dne [datum] doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. 7. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě vč. příslušného podacího lístku České pošty soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] původní věřitelka poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný spolu s poplatky a úrokem zavázal původní věřitelce vrátit v pravidelných týdenních splátkách (viz odst. 3 rozsudku). V den poskytnutí peněžních prostředků sdělil žalovaný původní věřitelce prostřednictvím listinného formuláře informace o svých osobních a majetkových poměrech. Dne [datum] odeslala původní věřitelka žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení výzvy. Původní věřitelka převedla žalobou uplatněný nárok na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 9. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný na žalobou uplatněný nárok byť i částečně něčeho uhradil, jelikož tato skutečnost zůstala pouze v rovině žalobního tvrzení a nebyla ničím prokázána. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka v průběhu ověřování majetkové situace žalovaného před poskytnutím peněžních prostředků měla k dispozici doklady uvedené v listině označené jako karta zákazníka (v průběhu řízení žalobkyně ani jeden z uvedených dokladů soudu nedoložila) nebo že by původní věřitelka jakýmkoliv způsobem ověřovala úvěrovou historii žalovaného u jiných bankovních či nebankovních poskytovatelů zápůjček a úvěrů (nad rámec toho, co v kartě zákazníka uvedl sám žalovaný), resp. že by zkoumala, zda proti žalovanému nejsou vedeny exekuce. 10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s