14 C 245/2021-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 60 068,24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou 28 079 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 8 577 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně (za dobu od [datum] do [datum]), poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Žalovaná smluvené podmínky smlouvy dle žalobkyně porušila, neboť nesplácela úvěr podle dohodnutých podmínek, a na sjednané splátky neuhradila ničeho. Vedle nárokované částky 60 068,24 Kč na„ celkové dlužné částce“ (a z toho 35 000 Kč na nesplacené jistině zápůjčky, 8 577 Kč na sjednaném úroku za dobu od [datum] do [datum], 11 791 Kč na poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení, a 4 700,24 Kč na poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky 2 875,83 Kč jako kapitalizovaného úroku (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného sjednanou úrokovou sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 35 000 Kč), dále přiznání částky 4 705,56 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (ve výši 10 % ročně a vypočteného z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 35 000 Kč od [datum] do [datum]), a dále úroku ve výši 29 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 10 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení, a v obou případech počítaných opět z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 35 000 Kč. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o zápůjčce sjednaná zápůjčka (rovná částce 35 000 Kč) byla právním předchůdcem žalované v den podpisu smlouvy o zápůjčce v hotovosti také vyplacena, a že žalovaná se tuto v uvedené smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 18ti měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaná zavázala těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky 35 000 Kč i sjednaný poplatek 28 079 Kč. Žalobkyně tvrdila, že na sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaná neuhradila ničeho, a proto žalobkyně podala žalobu s v ní vznesenými nároky v této věci. Žalobu pak žalobkyně podala i s přihlédnutím k jí přijatému právnímu závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena z pohledu z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platně, a to když právní předchůdce žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované z údajů získaných o poměrech žalované zejména od žalované samotné a ověřených právním předchůdcem žalobkyně i prostřednictvím od žalované vyžádaných dokladů (jak měly být tyto údaje a doklady obsaženy v „ zákaznické kartě). 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] s podpisy žalované a zástupce právního předchůdce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 35 000 Kč, kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit/zaplatit právnímu předchůdci touto smlouvou částku v celkové výši 63 079 Kč představující jistinu ve výši 35 000 Kč, úrok (za dobu od [datum] do [datum]) ve výši 8 577 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč, částku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč v 18 měsíčních hotovostních splátkách ve výši 3 505 Kč. Dle tabulky umoření má soud za zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně a ani žalobkyně samotná neevidují na uvedené splátky ani jedinou byť i dílčí úhradu. [jméno] žalovaná jakákoliv splátky nadto ani netvrdila a tím méně prokázala. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla v žádosti o úvěr ke svým poměrům zejména to, že je svobodná, že žije u rodičů, počet vyživovaných osob 0, že má pravidelný příjem ze zaměstnání na plný pracovní úvazek (jako uklízečka u„ [nemocnice], [IČO]“) ve výši 15 825 Kč čistého měsíčně, že má měsíční výdaje ve výši 2 500 Kč (že nemá další obdobné závazky z půjček, že má účet u peněžního ústavu), a v téže listině zaškrtla (2 výplatní pásky za měsíce„ 12“ a„ 1“). 6. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] soud zjistil, že k zaplacení žalobou uplatněných nároků byla žalovaná vyzvána již právním předchůdcem žalobkyně, a to ve lhůtě 10ti dní od jejího doručení. Z podacího lístku od zásilky, kterou bylo toto oznámení žalované doručováno má soud za zjištěné, že bylo podáno k poštovní přepravě [datum], [datum] tak musela být při pravidelném běhu doručování tato zásilka již v dispozici žalované a 10. den lhůty k plnění z této výzvy proto připadl na [datum]. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaná podepsala dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí byla poskytnuta hotovost ve výši 35 000 Kč, a kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy. Před uzavřením dané smlouvy žalovaná také vyplnila kartu zákazníka - žádost o zápůjčku, a v této uvedla ke svým poměrům shora uvedené skutečnosti. Tyto údaje měla pak žalovaná dle téže listiny doložit 2ma výplatními páskami. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Že by žalovaná na závazky z dané smlouvy žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci čehokoliv plnila, to zjištěno nebylo. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 256/2017 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o.z. plnila-li st