16 C 154/2022-38 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 42.627,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] poskytl jeho právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen předchůdce žalobce nebo žalobce) žalovanému spotřebitelskou půjčku ve výši 29.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit spolu s dohodnutými úroky a poplatky ve výši 24.246 Kč, tj. celkem částku 53.246 Kč, formou 60 týdenních splátek po 888 Kč (3.552 Kč měsíčně) v dohodnutých lhůtách splatnosti, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť splátky neplatil řádně a včas a na dluh uhradil pouze částku 2.688 Kč. Žalovaný tak dosud dluží žalobci na jistině této půjčky částku 27.536 Kč s příslušenstvím a na dlužném poplatku zbytek. Smlouvou ze dne [datum] právní předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a přestože je předmětná pohledávka evidentně dlouhodobě promlčena, žalovaný se k nařízenému jednání soudu bez omluvy ani nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Z písemné smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] označené jako refundace soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným na základě § 657 a násl. občanského zákoníku č. 40/19654 Sb. a zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 29.000 Kč v hotovosti za souhrnný poplatek ve výši 24.246 Kč (sestávající z úroku 3.704 Kč, z poplatku za administrativní činnost 5.511 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek 15.031 Kč), jíž se žalovaný zavázal splácet v celkové dohodnuté výši 53.246 Kč v 60 týdenních splátkách po 888 Kč (3.552 Kč měsíčně) vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Z obsahu žaloby soud zjistil, že ještě před jejím podáním uhradil žalovaný předchůdci žalobce celkem částku 2.688 Kč. Žalobce požaduje doplatit částku 27.536 Kč na jistinu a zbytek na dlužné poplatky. Tyto skutečnosti nebyly žalovaným zpochybňovány. 5. Na výzvu soudu ze dne [datum] k předložení všech důkazů vztahujících se k provádění a posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobce dne [datum] soudu sdělil, že zákaznickou kartu žalovaného nenašel a žádné důkazy v tomto směru soudu nepředložil. 6. Podle smlouvy ze dne [datum] ve znění příloh byla sporná pohledávka postoupena z předchůdce žalobce na žalobce. Předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu do [datum]. Výzvu ale žalobce zasílal na adresu [adresa žalovaného], na které se žalovaný podle výpisu z Centrální evidence obyvatel prokazatelně ode dne [datum] nezdržoval. Žalobce tudíž neprokázal, že s výzva dostala do dispozice žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný spornou dlužnou částku žalobci uhradil. 7. Předně soud konstatuje, že ke dni [datum] vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), na základě jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § [číslo] odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 145/2010 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z. 8. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). 9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Soud dále konstatuje, že dne [datum] vstoupil v účinnost zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 11. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném od novely provedené zákonem [číslo] t.j. od [datum] do [datum], věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. (a shodně i podle zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1. 12. 2016 dosud) soud obecně uvádí, že věřiteli je uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o půjčce, zápůjčce nebo úvěru (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat. 13. Žalobce žádnými důkazy neprokázal, že splnil zákonem mu stanovenou povinnost zjišťovat, ověřovat a posuzovat schopnost žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas vrátit s náležitou odbornou péčí v souladu s platným ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Zákaznickou kartu ani žádné důkazy v tomto směru soudu nepředložil. Nesplnění této povinnosti má podle § 9 odst. 1) zák. č. 145/2010 Sb. (i podle rozsudku NS ČR ze dne 20.3.2019, č.j. 33 Cdo 201/2018) za následek absolutní neplatnost smlouvy o půjčce. Na základě neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat. 14. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku, které si musí smluvní strany podle § 451 a násl. obč. zák. č. 40/1964 Sb. vzájemně vrátit. 15. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce ze dne [datum] částku 29.000 Kč a že žalovaný vrátil žalobci pouze částku ve výši 2.688 Kč. Soud proto podle 451 a násl. obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalovanému povinnost vydat žalobci zbývající dlužnou částku ve výši 26.312 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum] do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku). 16. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla zasílána na jinou adresu, než se měl žalovaný podle Centrální evidence obyvatel ode dne [datum] zdržovat. Ničím nebylo prokázáno, že se výzva dostala do dispozice žalovaného. Do jeho dispozice se prokazatelně dostala až výzva k úhradě ve formě žaloby, doručená žalovanému fikcí dne [datum]. Od následujícího dne vznikl žalobci nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. 17. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce (odstavec II. výroku rozsudku). 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný měl v řízení větš