16 C 187/2022-94 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 53.500,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne [datum] poskytl jeho právní předchůdce [právnická osoba], [obec] (dále jen předchůdce žalobce nebo žalobce) žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 54.000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit v celkové výši 86.592,25 Kč dohodnutým způsobem. Žalovaný ale své smluvní závazky nesplnil a uhradil žalobci úvěrový dluh pouze zčásti. Pro prodlení žalovaného s úhradou dohodnutých splátek zesplatnil předchůdce žalobce úvěrový dluh ke dni [datum]. Předchůdci žalobce vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 52.070,86 Kč a na úhradu poplatků a smluvní pokuty ve výši 1.430 Kč a na další příslušenství. Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku předchůdci ani žalobci nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Z písemné smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum] ve znění Všeobecných produktových podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [obec] se zavázal poskytnout žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši 54.000 na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet] vedený u předchůdce, jež se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit v celkové výši 86.592,25 Kč spolu s pojištěním ve výši 106 Kč měsíčně v 72 splátkách po 1.295,27 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci s roční úrokovou sazbou 16,6 % p.a. při RPSN 19,05% ročně, a to na úvěrový účet č. [bankovní účet] vedený rovněž u předchůdce žalobce; vracení úvěrového dluhu mělo být formou zápočtu z běžného účtu žalovaného na úvěrový účet. V čl. III. bodu 4 Smlouvy se žalovaný zavázal hradit předchůdci uvedené poplatky. Podle čl. III. bodu 6 Smlouvy v případě prodlení klienta s úhradou splátek byl předchůdce žalobce oprávněn mimo jiné zesplatnit úvěrový dluh a požadovat jeho neprodlené vydání. Smlouva byla dne [datum] podepsána 2 zástupci předchůdce žalobce a žalovaným. 5. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že údaje o podmínkách úvěru jsou shodné s údaji v uzavřené smlouvě. Formulář byl podepsaný žalovaným. 6. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl mít trvalé bydliště na adrese [adresa žalovaného]; ve skutečnosti měl žalovaný bydlet v pronajatém bytu na adrese [adresa žalovaného], kde byla jeho korespondenční adresa. Žalovaný byl ženatý, měl 2 vyživovací povinnosti, používal e-mail i mobil, byl zaměstnaný v Meoptě-Optika [obec] a jeho průměrný čistý měsíční příjem činil za 3 měsíce částku 14.909 Kč. Přestože počet zdrojů příjmů domácnosti byl pouze jeden, činil„ celkový měsíční příjem domácnosti 35.000 Kč“, přičemž tento záhadný údaj nebyl ničím vysvětlen ani doložen. 7. Podle potvrzení Meopty – [ulice] [obec] ze dne [datum] měl žalovaný za předcházející tři měsíce průměrný měsíční příjem ve výši 14.909 Kč. 8. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] ve znění přílohy soud dále zjistil, že žalovaný měl mít průměrný čistý měsíční příjem 14.909 Kč, měl mít pouze jeden zdroj příjmů, údajný„ čistý měsíční příjem domácnosti měl být 35.000 Kč“, přičemž tento údaj nebyl vysvětlen natož doložen a žalovaný měl 2 vyživovací povinnosti. Žalovaný také splácel předchůdci žalobce„ interní splátky ve výši 4.779,79 Kč, jež představovaly měsíčně částku 325 Kč za Flexikredit, částku 3.427,79 Kč za Konsolidaci, částku 250 Kč za Credit card a částku 777 Kč za Expres plus. 9. Z platební historie [právnická osoba] ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne [datum] částku 54.000 Kč a že žalovaný vrátil žalobci v období od [datum] do [datum] pouze částku v celkové výši 5.192,79 Kč. 10. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že ke dni [datum] měla činit jistina po splatnosti částku 52.070,86 Kč a splatné poplatky, pojištění a pokuty částku 1.430 Kč. Ke dni [datum] jistina po splatnosti měla činit částku 52.070,86 Kč a splatné poplatky, pojištění a pokuty částku 1.430 Kč. 11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěrového dluhu ke dni [datum] z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek. 12. Smlouvou ze dne [datum] ve změní přílohy [číslo] Dohody a Potvrzení postoupil právní předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. O postoupení pohledávky informoval předchůdce žalobce žalovaného dopisem ze dne [datum]. Podle Centrální evidence obyvatel měl žalovaný ode dne [datum] dosud trvalé bydliště pod adresou [adresa žalovaného] (adresa městského úřadu) a jako korespondenční adresa byla uvedena [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Obě tyto adresy byly uvedeny v žádosti žalovaného o úvěr ze dne [datum]. Předžalobní upomínku ze dne [datum] zaslal však žalobce na zcela jinou adresu [adresa], což je zřejmé i z připojeného podacího lístku. Podacím lístkem ani žádným jiným dokladem nebylo prokázáno, zda vůbec ani kdy se dostala předžalobní výzva ze dne [datum] do dispozice žalovaného. 13 Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům. 14. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018). 16. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. 17. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že předchůdce žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalovaného řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Předchůdce žalobce se totiž zabýval pouze příjmy žalovaného, a to velice nedbale. Z Potvrzení zaměstnavatele žalovaného [příjmení] – Optika [obec] bylo prokázáno, že žalovaný měl čistý měsíční průměrný příjem pouze ve výši 14.909 Kč, nic více. Ničím nebylo doloženo, že údajné celkové příjmy domácnosti žalov