7 C 320/2021-41 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen "smlouva o úvěru"). Na základě smlouvy o úvěru poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši [částka] (skládající se z jistiny ve výši [částka] a souhrnného poplatku ve výši [částka]), to vše v 14 měsíčních ve výši [částka]. Splatnost poslední splátky byla sjednána na den [datum]. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne [datum] a částka ve výši [částka] (z toho [částka] jako neuhrazená jistina, [částka] jako neuhrazená část souhrnného poplatku) a smluvní pokuta ve výši [částka] zůstala právní předchůdkyni žalobkyně neuhrazena. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností ke [datum] k převodu předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši [částka], souhrnného poplatku ve výši [částka], smluvní pokuty [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky žalobkyni až do dnešního dne na svůj dluh ničeho neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy. 2. Před jednáním vzala žalobkyně žalobu zpět v části ohledně smluvní pokuty ([částka] a části kapitalizovaných úroků (z prodlení [částka] a z úvěru [částka]). Soud v této části řízení zastavil pode § 96 o.s.ř. 3. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že při posouzení schopnosti splácet úvěr vycházela její právní předchůdkyně z údajů uvedených v žádosti. Následně pak tyto údaje posoudila dle ekonomického modelu. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ačkoli byla k jednání řádně předvolán, k jednání se nedostavil. 5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které si půjčil částku [částka], peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti, což potvrdil svým podpisem. Ve smlouvě byl sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně. Žalovaný se tak zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku [částka] v 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], s tím, že první splátka do měsíce od podpisu smlouvy. 6. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný zaplatil poslední splátku dne [datum] pouze ve výši [částka] Celkem zaplatil [částka]. 7. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, příjem činí [částka], náklady na bydlení činí [částka], náklady na dopravu a jídlo [částka], náklady na exekuce [částka], bydlel v nájmu, je rozvedený, vyživovací povinnost k dětem nemá. Jako doklady byly předloženy občanský průkaz, výplatní pásky. pracovní smlouva a potvrzení zaměstnavatele. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [číslo] a její přílohy má soud za prokázané, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. 9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle rozhodnutí Soudního dvora C [číslo] vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 16. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná. 17. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.). 18. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. 19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. A