8 C 11/2022-36 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se z titulu smlouvy úvěru uzavřené dne [datum] mezi spol. [právnická osoba], [IČO] a žalovaným, domáhá (po částečném zpětvzetí) zaplacení částky 11 372 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 115,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 904,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % z částky 6 855,24 Kč od [datum] do zaplacení a úroku 15 % ročně z částky 6 628,98 Kč od [datum] do zaplacení. Uvádí, že na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč za úrok v pevné výši 1 925 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 36 372 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč, celkem uhradil 25 000 Kč, naposledy [datum]. Celková dlužná částka je tvořena poskytnutými peněžními prostředky ve výši 6 628,98 Kč, úrokem ve výši 226,26 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 2 501,23 Kč, náklady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru ve výši 452,25 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 1 563,28 Kč. Dnem následujícím po datu poslední splátky [datum] je žalovaný v prodlení se všemi splátkami. 2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její právní zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi spol. [právnická osoba], a žalobkyní dne [datum] a její přílohy (seznam postoupených pohledávek), má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], přípisem ze dne [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle ustanovení § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), a tudíž je v tomto soudním řízení aktivně věcně legitimována. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ podepsané zástupkyní spol. [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, coby neúčelový hotovostní úvěr sjednaný na dobu určitou s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Žalovaný se naproti tomu zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši 36 372 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 598 Kč. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně úrok v pevné výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8 000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 447 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 000 Kč. Zápůjční úroková sazba při splatnosti 14 měsíců činila 15 % p.a., RPSN 252,65 %. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, při podpisu smlouvy v místě svého bydliště. 5. Z listiny označené jako„ žádost o úvěr“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil právní předchůdkyni žalobkyně informace o svých osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrech, tj. že je vdovec, bydlení vlastní, je starobní důchodce, nemá vyživovací povinnost. Jako jediný příjem byl uveden důchod 14 589 Kč, mezi výdaji je uvedeno bydlení/energie 3 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 4 000 Kč, telefon 200 Kč, u položky měsíční splátky jiných půjček ani spoření, pojištění není nic uvedeno; použitelný příjem tak představuje částku 7 389 Kč. Takto získané údaje měly být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřeny pouze výpisem z bankovního účtu. Žalobkyní byla předložena kopie bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum], která je zcela zjevně upravena, neboť viditelně chybí údaje ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], kdy namísto finanční částky, která odešla z účtu je prázdné místo. Jinak z účtu vyplývá, že počáteční zůstatek činil 588,25 Kč, konečný pak – 186,30 Kč, celkem přišlo 82 178,15 Kč, celkem odešlo 82 952,70 Kč. Součtem zde uvedených položek tyto údaje neodpovídají, protože jediným příjmem žalovaného je důchod 14 589 Kč měsíčně a vrácená částka 1 815 Kč a 608 Kč Náklady na vedení účtu činily 188 Kč měsíčně, výběry kartou 10- 30 Kč měsíčně, pravidelným výdajem je inkaso 3 168 Kč měsíčně a elektřina 1 240 Kč měsíčně. Z uvedeného je zřejmé, že výdaje na bydlení uvedené v žádosti o úvěr neodpovídají výdajům zjištěným z účtu. 6. Z listiny označené jako„ transakční historie“ soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 25 000 Kč v období od [datum] do [datum]. 7. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne [datum] jakož i z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dopis s výzvou k úhradě dlužné částky, v němž současně specifikovala právní důvod vzniku této pohledávky. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti. 8. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, zavázal se vrátit celkem 36 372 Kč, přičemž dosud uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 25 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě dlužné částky. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, ani že by z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. 9. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). 10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Z hlediska právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z.. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 17. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst.