8 C 224/2022-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se z titulu smlouvy úvěru uzavřené dne [datum] mezi spol. [právnická osoba], [IČO] a žalovaným, domáhá zaplacení částky 15 707,52 Kč, z toho částky 11 661,11 Kč nezaplacené jistiny, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 914,60 Kč a dále do zaplacení v zákonné výši, kapitalizovaného úroku ve výši 11 251,79 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 11 661,11 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 046,41 Kč vypočtenou z jistiny ve výši 11 661,11 Kč od [datum] do [datum]. Uvádí, že na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem částku 27 888 Kč ve 14. splátkách ve výši 1 992 Kč. Žalovaný uhradil částku 6 638,01 Kč, od [datum] je žalovaný v prodlení se splátkami. [příjmení] výši 11 251,79 Kč je tvořena: kapitalizovaný smluvní úrok 868,88 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 5 600,52 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 062,14 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 057,34 Kč a postoupený smluvní úrok 1 662,91 Kč od [datum] do [datum] ve výši 15 % ročně. Předmětem řízení je pak čistka 26 090,43 Kč (včetně smluvní pokuty ve výši 4 046,41 Kč) 2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její právní zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi spol. [právnická osoba], a žalobkyní dne [datum] a její přílohy (seznam postoupených pohledávek), má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], přípisem ze dne [datum] odeslaným [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle ustanovení § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), a tudíž je v tomto soudním řízení aktivně věcně legitimována. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ podepsané zástupkyní spol. [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, coby neúčelový hotovostní úvěr sjednaný na dobu určitou s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Žalovaný se naproti tomu zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně úrok v pevné výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Zápůjční úroková sazba při splatnosti 14 měsíců činila 15 % p.a., RPSN 272,44 %. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti, při podpisu smlouvy v místě svého bydliště. 5. Z listiny označené jako„ žádost o úvěr“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil právní předchůdkyni žalobkyně informace o svých osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrech, tj. že je svobodný, bydlení v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti. Jako zaměstnavatel je uvedena [právnická osoba], jediný příjem uveden 20 653 Kč, mezi výdaji je uvedeno bydlení/energie 4 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 10 870 Kč, u položky měsíční splátky jiných půjček není spoření, pojištění není nic uvedeno; použitelný příjem tak představuje částku 5 783 Kč. Výše vyživovací povinnosti nebyla uvedena ani ověřena. Takto získané údaje měly být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřeny pouze„ výplatní páskou a pracovní smlouvou, bankovní účet nebyl ověřen. Žalobkyně žádné doklady, kterými by ověřovala úvěruschopnost žalovaného k důkazu nepředložila. Výdaje na bydlení ani jiné výdaje žalovaného, jeho domácnosti, nebyly nijak ověřovány, stejně tak ani výše výživného. 6. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum], jakož i z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala prostřednictvím dopis i s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti. 7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, zavázal se vrátit celkem 27 888 Kč, přičemž dosud uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 6 638,01 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, ani že by z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. 8. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z.. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spo