8 C 302/2021-138 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 852 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] byl pracovní poměr s žalovaným ukončen. Na základě cit. uzavřené pracovní smlouvy, jejíž součástí bylo i ustanovení o převzetí hmotné odpovědnosti za přidělené vozidlo, převzatou hotovost, ceniny a doklady, byly žalovanému mj. svěřeny ceniny - stravenky a finanční prostředky v pokladně. Žalobkyní byla dne [datum] provedena kontrola účetních dokladů, svěřených cenin a finančních prostředků v pokladně, přičemž byl zjištěn schodek ve výši 88 852 Kč. Tento vzniklý schodek žalovaný dne [datum] ve smyslu § 2053 z.č. 89/2012 Sb. písemně uznal a zavázal se ho žalobci v celém rozsahu uhradit. Dne [datum] žalovaný na svůj dluh uhradil částku 10 000 Kč, avšak nic dalšího žalovaným uhrazeno nebylo. Žalobce dlužníka několikrát vyzval k úhradě dlužné částky, ale bezvýsledně. 2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, byl v řízení přítomen cizí prvek, soud proto nejprve zkoumal svoji mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout a i otázku rozhodného hmotného práva. Soud činil pokusy o zjištění faktického bydliště žalovaného, zejména ke dni zahájení řízení. Tyto snahy soudu byly marné a skutečné místo bydliště žalovaného ke dni zahájení řízení (a ani aktuální) se soudu zjistil nepodařilo. V průběhu těchto úkonů soudu bylo zjištěno jako poslední místo faktického bydliště žalovaného (rovněž stále evidováno v ČR jako místo jeho trvalého pobytu, a rovněž uvedeno jako bydliště žalovaného v pracovní smlouvě) [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Podle čl. 22 Nařízení Evropského parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech je dána pravomoc soudu České republiky, když na území České republiky má žalovaný jako zaměstnanec své bydliště. Rozhodným právem je pak právo České republiky podle ustanovení čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ([ústavní nález] I), neboť volba práva ve smlouvě nebyla jednoznačně výslovně vyjádřena, ale vyplývá z okolností případu a zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle vykonával svoji práci v [země], proto se právní vztah řídí právem [země]. 3. Žalovaný se k jednání dne [datum] bez omluvy nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu místa pobytu cizince na území České republiky (§ 46b písm. a) o.s.ř.) dne [datum] spolu s žalobou. K žalobě se žalovaný nevyjádřil. 4. Z pracovní smlouvy soud zjistil a má za prokázané, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem, žalovaný byl u žalobce zaměstnán od [datum] jako provozní, s místem výkonu práce [obec] ([země]) jednalo se o pracovní poměr na dobu neurčitou. Byla dohodnuta mzda 25 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec ve smlouvě převzal dohodou hmotnou odpovědnost za přidělené vozidlo, převzatou hotovost, ceniny a doklady. Žalovaný byl podle smlouvy seznámen s pracovními povinnostmi a předpisy k zajištění bezpečnosti při práci. Bylo ujednáno, že ostatní práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této smlouvy se řídí ustanovením Zákoníku práce a dalšími předpisy upravujícími pracovněprávní vztahy. 5. Dne [datum] žalovaný uznal svůj dluh ve výši 88 852 Kč s tím, že na základě uzavřené pracovní smlouvy, jejíž součástí je i dohoda o hmotné odpovědnosti mu byly svěřeny ceniny- stravenky a finanční prostředky v pokladně. Dne [datum] byl zjištěn dle pokladní knihy stav svěřené pokladny, kdy svěřená částka činila 25 128 Kč a svěřené ceniny- stravenky 10 910 Kč. Následně dne [datum] byla provedena kontrola pokladní knihy, podle které měl zůstatek finančních prostředků činit 113 980 Kč a stravenky částku ve výši 10 910 Kč. Kontrolou bylo zjištěno, že ve skutečnosti není v pokladně částka 113 980 Kč, ale pouze částka 25 128 Kč a stravenky v hodnotě 10 910 Kč. Rozdíl mezi skutečnou finanční částkou a pokladní knihou ke dni [datum] činil částku 88 852 Kč, kdy k tomuto vzniklému schodku došlo omylem, když vyhodil peníze do odpadu. Vzhledem k tomu, že na základě dohody převzal za pokladnu hmotnou odpovědnost, uznává svůj dluh vůči věřiteli společnosti [právnická osoba] ve výši 88 852 Kč a zavázal se dlužnou částku v celém rozsahu uhradit ihned. Současně prohlásil, že ji neuzavřel v tísni, jde o svobodný a vážný projev jeho skutečné vůle, obsahu prohlášení rozumí a souhlasí, což stvrzuje svým podpisem. K písemnému uznání je připojen úředně ověřený podpis žalovaného. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne [datum] uloženou na poště dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky 6. Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzované věci zjištěno, že žalovaný byl v pracovním poměru u žalobkyně jako provozní, měl uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti za svěřené hodnoty, přičemž dne [datum] byla provedena kontrola účetních dokladů, svěřených cenin a finančních prostředků v pokladně, přičemž byl zjištěn schodek ve výši 88 852 Kč. Vznik schodku se měl týkat finančních prostředků a cenin, s nimiž žalovaný hospodařil, tj. stravenek a finančních prostředků z tržeb. Dne [datum] žalovaný uznal svůj dluh ve výši 88 852 Kč co do důvodu i výše vůči žalobkyni jako věřiteli. 7. Projednávanou věc je třeba posuzovat - vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá náhrady škody vzniklé na svěřených hodnotách, která byla zjištěna dne [datum] – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění k tomuto dni. 8. Podle ust. § 250 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 9. Podle § 249 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku zaměstnavatele. 10. Podle ust. § 252 odst. 1 zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen "dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty"), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. 11. Podle ust. § 263 odst. 2 zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. 12. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Podle ust. § 2054 odst. 2 o.z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 14. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákoníku práce a občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Odpovědnost zaměstnance za schodek na hodnotách, které byly zaměstnanci svěřeny k vyúčtování, patří ke zvláštnímu druhu pracovněprávní odpovědnosti za škodu, která se vyznačuje zpřísněnými podmínkami ve vztahu k odpovídajícímu subjektu, tj. zaměstnanci. Odpovědnost za tuto škodu vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o odpovědnosti a že na hotovosti, ceninách, zboží, zásobách materiálu nebo jiných hodnotách (dále též„ hodnotách“), které zaměstnanci svěřil k vyúčtování, vznikl schodek. U tohoto druhu odpovědnosti zaměstnavatel není povinen prokazovat zavinění zaměstnance (srov. § 250 odst. 3 zák. práce). Zavinění zaměstnance na vzniku škody se předpokládá, takže zaměstnanec se odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostí zcela, popř. částečně, jen jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez