8 C 75/2022-69 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] opravenou podáním ze dne [datum] a při jednání podle části páté o.s.ř. domáhá, aby soud nahradil rozhodnutí předsedkyně Rady [název úřadu] [název úřadu] úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ve spojení s rozhodnutím [název úřadu] [název úřadu] úřadu, odboru pro [název oblasti] oblast ze dne [datum], čj. [spisová značka] [číslo] vyř. - [značka], a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2 355 Kč s příslušenstvím, která je smluvní pokutou stanovenou výpočtem 20 % ze součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání účastnické smlouvy. Původně se v rozporu s ust. § 250j o.s.ř. domáhala zrušení rozhodnutí předsedkyně Rady [název úřadu] [název úřadu] úřadu ze dne [datum], a zrušení rozhodnutí [název úřadu] [název úřadu] úřadu ze dne [datum]. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že [název úřadu] [název úřadu] úřad věc nesprávně posoudil, když nárok na smluvní pokutu zamítl s odkazem na nález Ústavního soudu [ústavní nález], neboť smluvní pokuta byl jasně ujednána ve smlouvě s odkazem na konkrétní článek 8.1, 8.2 a 8.4 Všeobecných podmínek [právnická osoba] (dále jen„ VP) a je tedy podle žalobkyně velice jednoduché si tuto smluvní pokutu dohledat ve VP. Nejvyšší soud se v několika rozhodnutích odchýlil od závěrů Ústavního soudu a dospěl k závěru, že„ samotná přítomnost ujednání o smluvní pokutě ve Všeobecných obchodních podmínkách není bez dalšího neplatným ujednáním“. Dle ustálené judikatury je třeba přihlédnout i zda měl možnost spotřebitel možnost seznámit se z obsahem smluvní pokuty z hlediska čitelnosti, rozsahu, míry, srozumitelnosti a přehlednosti. Rozhodnutí [úřadu] považuje za nepřezkoumatelné a nezákonné. Žalobkyně poukazuje, že pokuta je přiměřená a je účtována pouze jednou. Poukázala na stanovisko generální advokátky (nesprávně uvedla, že se jedná o rozhodnutí ESD) ve věci C [číslo] ([právnická osoba] proti [jméno] [příjmení]) ze dne [datum], v němž uvádí, že i když jsou stanoveny požadavky na obsah úvěrové (tedy spotřebitelské) smlouvy, která musí být písemná, je dostačující, pokud některé z povinných ustanovení jsou ve všeobecných podmínkách a nikoliv v samotném formuláři, který spotřebitel podepisuje, pokud (i) Všeobecné podmínky byly spotřebiteli předány zároveň a před uzavřením smlouvy (zde splněno), (ii) ve formuláři, který spotřebitel podepisuje, jsou uvedeny přesné odkazy na konkrétní části všeobecných podmínek, kde se povinná ustanovení objevují (zde právě splněno) a (iii) existuje nepochybný důkaz, že spotřebiteli byly všeobecné podmínky skutečně včas poskytnuty (zde stvrzeno podpisem žalovaného na účastnické smlouvě). 2. Soudu po doplnění žaloby nebylo zřejmé, zda žalobkyně požaduje, aby bylo nahrazeno rozhodnutí předsedkyně Rady [úřadu], když po doplnění pouze navrhla, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 355 Kč a úrok z prodlení. Tento nedostatek žalobkyně odstranila až při jednání a dále v podání ze dne [datum]. Současně z podání žalobkyně ani z předložených listin nebylo vůbec zjistitelné a jakým způsobem žalobkyně smluvní pokutu vlastně spočítala a z jaké výše paušálu vycházela. Takové tvrzení nebyla schopna doplnit ani zástupkyně žalobkyně po poučení u jednání, které tak muselo být na její žádost odročeno. V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že v účastnické smlouvě žalované [číslo] (zák.smlouva [číslo]) ze dne [datum] (dále jen„ Účastnická smlouva“), je pak v části Nastavení služeb sjednán tarif S námi v sítích+, jehož cena je uvedena v horní části strany 3 Ceníku ve výši 549 Kč. Po uzavření Účastnické smlouvy byly vydány tři faktury: I. faktura [číslo] se splatností [datum] vystavena na částku 6 419 Kč, II. faktura [číslo] se splatností [datum] vystavena dne [datum] na částku 679 Kč a III. faktura [číslo] se splatností [datum] vystavená dne [datum] na částku 1 861 Kč včetně smluvní pokuty 1 500 Kč (správně 1 150 Kč) za prodlení s úhradou. Faktury pak byly žalované zasílány elektronicky, jak sjednáno v Účastnické smlouvě, tedy na její email: [email] a to tzv. [název služby] v rámci samoobsluhy Můj [název služby]. Jelikož první faktura nebyla uhrazena ani v náhradní lhůtě k tomu poskytnuté přípisem původní právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] zaslaném na adresu žalobkyně uvedenou v Účastnické smlouvě, došlo v souladu s ustanovením 3.4. Všeobecných podmínek [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) k [datum] k přerušení poskytování Služeb, jinak řečeno k suspendaci služeb. O tom, že k tomuto může dojít, stejně tak jako o tom, že může žalobkyně přistoupit k naúčtování smluvních pokut, byla žalovaná obeznámena právě ve zmíněném přípisu. Suspendace pak konkrétně znamená, že je poskytování služeb pouze přerušeno, tedy účastník má možnost přijímat hovory i SMS/MMS, ale nemůže využívat odchozí služby, tedy on nemůže volat a odesílat SMS/MMS a čerpat data. Ani poté však k úhradě první faktury nedošlo, a to ani dvou dalších, a proto dne [datum] byla Účastnická smlouva ze strany žalobkyně vypovězena přípisem rovněž původní právní zástupkyně odeslaným na adresu žalované. Jednotlivé doklady o odeslání faktur a přípisů nemá žalobkyně nyní k dispozici, neboť faktury byly zasílány elektronicky na email žalované a do [název služby], který po deaktivaci služeb byl zrušen. Dne [datum] došlo k deaktivaci služeb na předmětném telefonním čísle žalované (tedy zamezení jak odchozích, tak již i příchozích služeb. Žalovaná neuhradila řádně a včas právě tři po sobě jdoucí vyúčtování, ale současně u prvního z vyúčtování byla v prodlení více než 90 dní, rozhodla se žalobkyně, že smluvní pokutu vystaví právě za druhý z důvodů, jak uvedeno na jejím vyúčtování. K výpočtu smluvní pokuty pak došlo v souladu s druhou větou článku 8.2. VPST, kdy základní ceníková cena s DPH měsíčního paušálu tarifu S námi v sítích+ byla uvedených 549 Kč (453,72 Kč bez DPH). K suspendaci služeb došlo [datum] a smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců do [datum]. První měsíc byl paušál vypočten poměrně za období 12. 1. – [datum], tj. 19 dnů za 278,09 Kč bez DPH, pak následovalo plných 20 měsíců, tj. 20 x 453,72 = 9.074,40 Kč bez DPH a poslední měsíc byl vypočten rovněž poměrně od [datum] do [datum], tj. 26 dnů za 380,54 Kč bez DPH. Celkem tak předmětný paušál za dobu [datum] (správně 2016) – [datum] činil [číslo] bez DPH, 20 % tohoto součtu paušálů činila tedy účtovaná částka 1.946,60 Kč bez DPH, tj. [číslo] vč. DPH. Vyúčtování smluvní pokuty bylo žalované doručováno na adresu uvedenou v Účastnické smlouvě, důkaz o odeslání však soudu nebyl předložen. Předmětná Účastnická smlouva pak byla uzavřena v obchodních prostorách žalobkyně ([název prodejny] prodejna) podepsána tzv. elektronickou tužkou skrze destičku signotec, o čemž svědčí i záznam v systému žalobkyně. 3. Žalovaná se k jednání nedostavila, k žalobě se nevyjádřila, soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Český telekomunikační úřad jako správní orgán, který ve věci již dříve rozhodoval odkázal na odůvodnění rozhodnutí rozkladového správního orgánu. Konstatoval, že s ohledem na obsah smlouvy, kde je uvedeno, že se sjednávají smluvní pokuty, které jsou uvedeny v čl. 8 Všeobecných podmínek a dále v čl. 8 a 8.4. a na znění čl. 8 VP nelze považovat takovou pokutu za ujednanou přímo v těle smlouvy. Ve smlouvě je odkaz na Všeobecné podmínky a konstatování, že VP jsou součástí smlouvy nemohou na uvedeném nic změnit s ohledem na judikaturu Ústavního soudu. K platnému ujednání smluvní pokuty je třeba, aby bylo celistvé ujednání o smluvní pokutě přímo v těle smlouvy. Přímo ze smlouvy by se měl zákazník dozvědět, za jakých podmínek smluvní pokuta vzniká a jaká je její výše či mechanismus výpočtu. Z uvedeného vyplývá, že roztříštěnost ujednání o smluvní pokutě ve vícero dokumentech. Rozhodovací praxe správního soudu je konstantní, správní orgán se v odůvodnění vypořádal s aplikovatelností judikatury Ústavního soudu a judikatury odkazované žalobkyní. Předsedkyně Rady [název úřadu] [název úřadu] úřadu se s názorem správního orgánu ztotožnila a toliko ho doplnila o to, že Ústavní soud je mj. nadán pravomocí rušit rozsudky Nejvyššího soudu ČR, tedy svým způsobem jde o princip„ Vyšší bere“. Předsedkyně Rady [název úřadu] [název úřadu] úřadu též uvedla, proč není případné akcentovat judikaturu Soudního dvora EU (povaha směrnice – je třeba přihlížet k tomu, že při převedení obsahu směrnice do vnitrostátního práva je dána poměrně široká diskrece členských států a mělo by být přihlíženo právě k rozdílnosti transpozice v každém jednom členském státu EU). 5. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav. 6. Ze správního spisu [název] [číslo] [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně podala návrh na zahájení řízení o zaplacení dlužné částky 5 714 Kč za poskytnuté služby od [datum] do [datum] z faktur [číslo] na částku 819 Kč, [číslo] se splatností [datum] na částku 679 Kč a faktury [číslo] na částku 711 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 355 Kč a 1 1