8 C 95/2022-71 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum], doplněnou dne [datum] domáhal po žalované omluvy ve výše uvedeném znění a dále zaplacení odškodnění ve výši 20 000 Kč za každý započatý rok trvání prodlení s vydáním videozáznamu, celkem částky 80 000 Kč. V žalobě a jejím doplnění uvedl, že žalobce dne [datum] požádal Okresní soud v Přerově o vydání videozáznamu výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která v rámci řízení vedeného Okresním soudem v Přerově, sp.zn. [spisová značka], uvedla okolnosti zcela zásadní pro další žalobcovo trestní řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka ] 1 / [číslo]. Žalobcova žádost byla okresním soudem zcela ignorována. I opakovaná žádost žalobce ze dne [datum] nebyla ze strany okresního soudu vyslyšena. Teprve v pořadí třetí žádost žalobce o videozáznam z výslechu svědkyně byla ze strany okresního soudu vyslyšena a žalobce dne [datum] dostal kýžený videozáznam do své dispozice. Přiměřená lhůta k vydání videozáznamu ze soudního spisu na žádost účastníka, by jakožto jednoduchý úkon neměla trvat více než 30 dní. V této věci, jak již ze samotného názvu žalobcova podání vyplývá, trvalo vydání videozáznamu 3 roky, 7 měsíců a 7 dnů, navíc za situace, kdy žalobce považuje videozáznam výslechu za zcela zásadní pro trestní řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] a tedy nepoužití, resp. nemožnost použití tohoto důkazu jej velice poškodilo. Za takovéto poškození požaduje žalobce po žalovaném odškodnění v penězích ve výši 20.000 Kč za každý započatý rok trvání prodlení s vydáním předmětného videozáznamu. Tedy celkem částku ve výši 80.000 Kč. Žalobce má za to, že takto stanovený nárok na odškodnění není v rozporu s metodikou stanovování náhrady nemajetkové újmy obecných soudů České republiky, vycházeje ze sjednocujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [stanovisko NS], ani v rozporu s metodikou stanovení odškodnění ESLP, viz. [země] vs. [země]. 2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 4.000.000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném Okresním soudem v Přerově, sp.zn. [spisová značka] [spisová značka]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum] a žalovaná konstatovala, že v případě žalobce nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., požadované zadostiučinění tak nebylo žalobci poskytnuto. Samostatná žádost o vydání důkazu v podobě videozáznamu z výslechu v rámci řízení vedeného Okresním soudem v Přerově pod sp.zn. 4 [spisová značka] mimo rámec navržení důkazu v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] není samostatným řízením, jehož nepřiměřená délka by se z pohledu zákona dala posuzovat. Žalobce jako účastník (obžalovaný) v obou zmiňovaných řízeních měl dozajista přístup ke všem důkazům a mohl též právě v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] navrhnout předmětný výslech jako důkaz, který by soud provedl. Pokud by soud důkaz i přes návrh žalobce neprovedl, je třeba využít dostupných řádných a mimořádných opravných prostředků k nápravě tohoto stavu. Ve věci bylo provedeno šetření, ze kterého jednoznačně vyplynulo, že k požadovanému přezkumu činnosti výše uvedených orgánů schází existence odpovědnostního titulu jako základní podmínky pro vyhovění žádosti. Žalobce primárně brojí proti rozhodovací pravomoci soudu, hodnocení a provádění důkazů, avšak svoje výhrady k rozhodování soudu je třeba uplatnit v rámci všech řádných (mimořádných) opravných prostředků, příp. si podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu Ministerstvo spravedlnosti není oprávněno samo zasahovat do nezávislosti rozhodování soudu. Žalovaná tedy dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/0998 Sb. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení v souvislosti s žalobním nárokem na náhradu nemajetkové újmy, když podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl. Za tuto skutečnost se všeobecně považuje den, kdy předmětné řízení pravomocně skončilo. Jestliže řízení vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp.zn. [spisová značka] bylo pravomocně skončeno kde dni [datum] a řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě, pob. v [obec] sp.zn. [spisová značka] bylo pravomocně ukončeno ke dni [datum] lze nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy plynoucí z těchto řízení považovat za promlčený, jelikož mimosoudně byl nárok uplatněn až dne [datum], tedy více než 3 roky po pravomocném skončení obou řízení. 3. Soud má za prokázáno ze shodných tvrzení účastníků, ze žádosti žalobce a stanoviska žalované, že žalobce podáním ze dne [datum] doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 4 000 0000 Kč z důvodů uvedených v žalobě. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu škody nevyhověla, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum] s tím, že nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a současně namítla, že nárok žadatele lze považovat za promlčený. 4. Ze sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] a obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp.zn. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce (dále také obžalovaný) byl uznán vinným ze spáchání přípravy zvlášť závažného zločinu, za což mu byl mimo jiné uložen trest odnětí svobody. Rozsudek nabyl právní moci ve výroku o vině a trestu poprvé dne [datum] a následně dne [datum] poté, co bylo odvolání odsouzeného jako nedůvodné zamítnuto usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Na rozsudku v elektronické podobě je doložka právní moci ze dne [datum] přeškrtnuta s uvedením, že bylo zrušeno usnesením NS ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], po dovolání NSZ a nově uvedeno, že rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo odvolání žalobce, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle § 256 tr. ř. se do výroku o trestech zamítnuto. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že poprvé bylo rozhodnuto o odvolání obžalovaného rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] tak, že napadený rozsudek byl částečně zrušen ve výroku o trestech. K dovolání obžalovaného a nejvyššího státní zástupce bylo Nejvyšším soudem dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] rozhodnuto tak, že podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. k dovolání nejvyššího státního zástupce byl částečně zrušen rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a to v celém výroku o trestu. Dovolání obžalovaného bylo odmítnuto. 5. Ze spisu Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka] a dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobci soud zjistil, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] bylo podle § 231 odst. 1 trestního řádu za použití § 223 odst. 2 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu trestní stíhání obžalovaného, pro skutky v němž je spatřován přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, zastaveno, neboť trest, k němuž může trestní stíhání obžalovaného v této trestní věci vést, je zcela bez významu vedle trestu, který mu již byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Ze spisu dále bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] do datové schránky soudu zaslal žádost, v níž na základě pokynu klienta prosí o zajištění audionahrávek z dosud proběhlých hlavních líčení a zajištění videonahrávky z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení]. Podle záznamu o složení byl advokátem dne [datum] složen soudní poplatek ve výši 50 Kč. Ve spise je založena další žádost žalobce ze dne [datum] doručená soudu podle podacího razítka dne [datum], v níž žalobce žádá o zaslání videonahrávky z videokonference se svědkyní [jméno] [příjmení], na kterou předseda senátu reagoval písemným referátem ze dne [datum], který byl vypraven [datum], tímto byla [jméno] [příjmení] vyzvána, aby soudu sdělila, zda provede úhradu soudního poplatku za poskytnutí DVD nosiče. Podle záznamu o složení byl [jméno] [příjmení] složen dne [datum] soudní poplatek ve výši 50 Kč. Záznam nahrávky žalobci nebyl soudem zaslán. Dne [datum] byla soudu dor