9 C 37/2022-22 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazený úvěr, který mu byl dne [datum] poskytnut společností [právnická osoba], a to na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Zbývající část nároku ve výši [částka] představuje v úvěrové smlouvě sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena. Žalovaný i přes předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatil. 2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil, a žalovaný (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil, a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listiny předložené žalobkyní a dosavadní obsah spisu. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], poskytla dne [datum] žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] v bezhotovostní formě. Žalovaný doposud na této jistině ničeho nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě částek, které jsou předmětem tohoto řízení. Z provedeného dokazování však soud nevzal za prokázané, že by mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, případně k uzavření jakékoli jiné smlouvy, jejímž předmětem by měla být povinnost žalovaného uhradit společnosti [právnická osoba], částku [částka] či jakýkoli poplatek. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V našem právním řádu obecně platí zásada bez formálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně č. 227/2000 Sb. Těmito prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaná právní jednání učinila elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Soud má tedy za to, že nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. 12. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť žalobkyní předložené listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, a to zaslání částky [částka] na účet žalovaného, nikoli však již ze strany žalovaného. Z provedeného dokazování tedy nevyplynuly takové skutečnosti, z nichž by bylo možno jednoznačně učinit závěr o tom, že žalovaný projevil vůli žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru o tvrzeném obsahu s původní věřitelkou uzavřít. 13. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (ani jiné smlouvy, v níž by se žalovaný zavázal k úhradě částky [částka] a poplatku nejméně ve výši [částka]), byl nárok žalobkyně posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal a je povinen k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2991 o. z. vrátit. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl, v rozsahu [částka] však žalobu zamítl. 14. Žalovaný se ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky [částka] do prodlení, proto vznikl žalobkyni (na niž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena) nárok na zaplacení (a žalovanému tak vznikla odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by k úhradě této částky vyzvala žalovaného dříve, než výzvou k plnění ze dne [datum], v níž byla splatnost stanovena do tří dnů, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jde-li pak o datum splatnosti, soud z podacího lístku zjistil, že výzva byla prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného odeslána ve středu dne [datum]. Jelikož nebylo o doručení zásilky obsahující výzvu k úhradě ničeho tvrzeno ani prokázáno, soud aplikoval domněnku dojití dle § 573 o. z. Zásilka obsahující výzvu se tedy považuje za doručenou třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. v pátek [datum]. Splatnost nároku pak měla nastat třetí den (od doručení výzvy), tj. [datum]. Proto se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky [částka] dne [datum]. Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud zamítl. 15. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II. soud žalobu zamítl. 16. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 38,18 % (úspěch žalobkyně 53 % (vyjádřený částkou [částka]) po odečtení jejího neúspěchu 47 % (vyjádřeného částkou [částka]). 17. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 3 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání - žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 2x [částka], a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka]. Soud žalobkyni přiznal 6 % z těchto nákladů, tj. náhradu ve výši [částka] (výrok III). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do