9 C 45/2020-331 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa] na parcele [číslo] zapsané pro katastrální území a obec Přerov, část obce Přerov I-Město (dále jen„ byt“ či„ jednotka“). Navrhl, aby po zrušení spoluvlastnictví byl byt přikázán do jeho výlučného vlastnictví za vypořádací podíl 400 000 Kč. Žalobce tvrdil, že odstoupil od dohody o vypořádání spoluvlastnictví, která byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dne [datum] (dále jen„ dohoda“). Tím se mělo obnovit vlastnické právo žalobce ke spoluvlastnickému podílu na bytu ve výši jedné poloviny. Dále uvedl, že žalovaná měla požádat o předčasné splacení úvěru poskytnutého matce žalobce [jméno] [příjmení], na základě úvěrové smlouvy [číslo] který je zajištěn zástavním právem na bytu ve prospěch úvěrující [právnická osoba] Domnívá se, že žalovaná chce dosáhnout výmazu zástavního práva a převést tak byt na třetí osobu. Následně se žalobce vyjádřil k okolnostem, za nichž byla dohoda uzavřena, a k okolnostem, které svědčí ve prospěch přikázání bytu do jeho výlučného vlastnictví. Těmito okolnostmi má být zajištění bytové potřeby žalované, její údajný nezájem o byt a nedostatek finančních prostředků žalované k zaplacení vypořádacího podílu žalobce. 2. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou. Odstoupení žalobce od dohody je podle žalované neplatné a žalovaná je proto nadále výlučnou vlastnicí bytu. Nelze vyhovět žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud vztah spoluvlastnictví mezi účastníky není dán a byl již vypořádán. Žalobce dopisem ze dne [datum] odstoupil od dohody o vypořádání spoluvlastnictví ze dne [datum], přičemž žalovaná dopisem ze dne [datum] namítla neplatnost tohoto odstoupení s odůvodněním, že odstoupení žalobce ze dne [datum] od dohody nebylo učiněno bez zbytečného odkladu. Naopak bylo provedeno s bezdůvodným odkladem po více než 14 měsících od vzniku tvrzeného podstatného porušení smlouvy. Žalovaná zpochybňuje tvrzení žalobce, že měla požádat o předčasné splacení úvěru zajištěného zástavním právem na bytu a že chce byt poté převést na třetí osobu. Svým dopisem ze dne [datum] žalovaná požádala [právnická osoba], aby sdělila aktuální výši dluhu ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] stejně jako podmínky pro zánik zástavního práva. Pokud by přesto soud dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, nechť se tak stane přikázáním bytu do výlučného vlastnictví žalované za vypořádací podíl ve výši 500 000 Kč splatný do šesti měsíců od zániku zástavního práva zatěžujícího byt. 3. Žalovaná současně podala vzájemný návrh směřující vůči žalobci, neboť ten se v článku V. dohody zavázal zajistit výmaz zástavního práva zatěžujícího byt ve prospěch [právnická osoba], nejpozději do [datum]. Tuto povinnost žalobce doposud nesplnil, přestože [právnická osoba], měla již vypracovanou smluvní dokumentaci pro výmaz zástavního práva zatěžujícího byt a pro zřízení nového zástavního práva na nemovitostech v místě bydliště žalobce. Žalovaná se proto vzájemným návrhem domáhá, aby soud uložil žalobci povinnost zajistit výmaz zástavního práva zatěžujícího předmětnou jednotku ve prospěch [právnická osoba], zapsaného v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj pod č. V [číslo], do třiceti dnů od právní moci rozsudku. 4. Okresní soud v Přerově jako soud prvního stupně rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 13. 10. 2020, č.j. 9 C 45/2020-86, tak, že žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zamítl (výrok I.), uložil žalobci ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku zajistit výmaz zástavního práva k předmětné jednotce (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem (výrok III.). 5. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 20. 5. 2021, č.j. 69 Co 26/2021-148, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil k okresnímu soudu k dalšímu řízení. Ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku III. bylo zrušeno a řízení zastaveno z toho důvodu, že žalovaná podáním ze dne [datum] vzala svůj vzájemný návrh zpět, neboť žalovaný splnil jeden z předpokladů pro výmaz zástavního práva a žalovaná tak mohla na základě návrh vymazat zástavní právo k předmětné jednotce. Žalovaný s tímto zpětvzetím souhlasil. 6. Předmětem řízení zůstala pouze žaloba, jíž se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Podepsaný soud doplnil dokazování a opětovně rozhodl. 7. Mezi účastníky nebylo sporu, že žili v minulosti v družském poměru, přičemž společně užívali předmětný byt. Z tohoto poměru se narodil dne [datum] syn [jméno] [celé jméno žalobce]. Dne [datum] uzavřeli dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětné jednotce (dále opět jen„ dohoda“). V této dohodě se – mimo jiné – smluvní strany v čl. IV. dohodly, že se žalovaná zavazuje zaplatit žalobci na úplné vypořádání jeho podílu na bytu částku 500 000 Kč, a to do šesti měsíců ode dne doručení rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva k předmětnému bytu do katastru nemovitostí, ne však dříve než bude zrušen trvalý pobyt žalobce na adrese [adresa žalobce a žalované]. Podle čl. V. dohody se žalobce zavázal zajistit výmaz zástavního práva zatěžujícího předmětnou jednotku ve prospěch [právnická osoba], a to nejpozději do [datum]. Pokud nebude výmaz zástavního práva proveden nejpozději do [datum], poníží se částka 500 000 Kč uvedená v čl. IV. dohody o zůstatek dluhu vůči [právnická osoba], ze smlouvy o úvěru [číslo]. Podle čl. VI. dohody se žalobce zavázal zrušit trvalý pobyt na shora uvedené adrese do [datum]. Úvěrovanou osobou u zmiňovaného úvěru je matka žalobce [jméno] [příjmení]. Trvalý pobyt žalobce byl zrušen ke dni [datum]. S hledem na to, že rozhodnutí o povolení vkladu bylo vydáno v řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj pod č. V [číslo] 2018 [číslo] dne [datum] a poslední doručenka je katastrálním úřadem evidována ke dni [datum], uplynula výše uvedená šestiměsíční lhůta (sjednaná v čl. IV. dohody) nejpozději dne [datum]. Žalovaný odstoupil od shora uvedeného dohody o zrušení a vypořádání společného jmění dopisem ze dne [datum], jehož doručení do své sféry dispozice žalovaná nezpochybňuje. Zástavní právo nebylo ke dni rozhodnutí doposud z katastru nemovitostí vymazáno. Žalovaná ke dni rozhodnutí na vypořádání doposud nevyplatila ničeho. Žalovaná je nadále v katastru nemovitostí vedena jako výlučný vlastník jednotky. U jednotky je evidováno věcné právo zatěžující tuto nemovitou věc, a to zástavní právo smluvní pohledávku ve výši 800 000 Kč a 480 000 Kč, které je zřízeno na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] ve prospěch [právnická osoba] 8. Z výslechu žalobce soud zjistil, že zmiňovaný úvěr začal splácet od května 2018 částkou 3 000 Kč měsíčně tak, abych zajistil (po splnění dluhu z úvěru) výmaz zástavního práva. Matka žalobce [jméno] [příjmení] se ihned po uzavření smlouvy zajímala o možnost výmazu a poskytnutí dalšího úvěru, ale z důvodu nevýhodnosti úvěrové nabídky, nepřistoupila na sjednání úvěru. Přibližně od září 2018 začali účastníci celou situaci řešit, většinou telefonicky, e-mailem či osobně, neboť žalobce zjistil, že se žalovaná odstěhovala do [název obce ] a od září 2018 je byt pronajímán. Žalobce tudíž trval na vyplacení částky 500 000 Kč. Žalovaná uvedla, že nemá dostatek finančních prostředků k vyplacení. Ujednání IV. a V. smlouvy byla začleněna do smlouvy právě na iniciativu žalované. V prosinci 2019 nakonec žalobci žalovaná sdělila, že nebude uvedenou částku vyplácet, dokud nebude zajištěn výmaz zástavního práva. Žalobce poté přistoupil k odstoupení od smlouvy a předání věci svému zástupci z řad advokátů. 9. Ke svým současným poměrům žalobce uvedl, že je dlouholetým zaměstnancem [právnická osoba], s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 42 000 Kč. Sdílí společnou domácnost se svou manželkou [jméno] [příjmení] a má krom ní ještě vyživovací povinnost ke společnému dítěti účastníků, na jeho výživu hradí měsíčně částku 5 000 Kč. Manželka má příjem ze zaměstnání u téhož zaměstnavatele jako žalobce ve výši 35 000 Kč. Výdaje na bydlení jsou ve výši 19 000 Kč. Za účelem vyplacení vypořádacího podílu mu byl již předjednán úvěrový rámec u banky ČSOB se s měsíční splátkou úvěru 11 000 Kč. Jako zástava by byla vložena předmětná jednotka. 10. Z výslechu žalované má soud za prokázané, že v době uzavírání dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví čerpala rodičovskou dovolenou a byla tak odkázána pouze na dávky státní sociální podpory – rodičovský příspěvek ve výši 7 000 Kč měsíčně. Žalobce měl vědomost o této okolnosti, a proto bylo dohodnuto, že jakmile bude vymazáno zástavní právo k bytu, žalovaná bude moci byt zastavit za účelem sjednání úvěru k vyplacení částky 500 000 Kč žalobci. Matka žalobce ostatně přislíbila součinnost při výmazu zás