10 C 126/2023-26 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] do úvěrového rámce [částka], který se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří přezkoumávají klientské informace a nahlíží do registrů. Žalovaný celkem čerpal částku ve výši [částka] a uhradil [částka]. Žalovaný porušil závazek ze smlouvy hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalované k úhradě celého úvěru. Žalobkyně požaduje úhradu nesplacené jistiny [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum], úvěrových podmínek soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouvy o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem [částka], který se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky s úrokovou sazbou 26,28 %. 4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný celkem čerpal [částka] a uhradil [částka]. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 6. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik a metodiku. Z těchto listin soud zjistil, že žalobkyně potvrdila, že provedla ověření bonity před uzavřením smlouvy, kdy žalovaným byl svobodný, bydlel u rodičů, vyživovací povinnosti neměl, měl příjem [částka] ze zaměstnání, příjem partnera [částka], splátky [částka]. Dále žalobkyně nahlížela do registru [příjmení], NRKI, MVČR atd. Z metodiky soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil, když se jedná o obecný výklad posuzování úvěruschopnosti klienta. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem [částka], který se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky s úrokovou sazbou 26,28 %. Žalovaný celkem čerpal [částka] a uhradil [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 14. V daném případě soud ohledně úvěruschopnosti dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když není zřejmé, zda údaje získané od žalovaného ohledně příjmu ověřila, pokud jde o výdaje žalované, pak tyto žalobkyně neprověřovala. O této povinnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na omluvenou neúčast žalobkyně u jednání. 15. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti (viz § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 16. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaný čerpal částku [částka] a uhradil [částka], soud vyhověl žalobě co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě, a to s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení. 17. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 18. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení. 19. Ohledně veškerých zbý