10 C 261/2023-31 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum]. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem se žalovaný zavázal splatit [částka]. Úvěr se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, na úvěr uhradil pouze částku ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši [částka], úrok ve výši [částka], úhrada za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení do [datum] ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a předpisu splátek soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr v hotovosti ve výši [částka] splatný ve 14 měsíčních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nákladů na vyhodnocení úvěru [částka] a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem splatná částka činila [částka]. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil dne [datum] [částka] a dne [datum] [částka]. 4. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne [datum]. Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka] hotovosti při podpisu smlouvy, který byl splatný ve 14 měsíčních splátkách po [částka] Celkem se žalovaný zavázal splatit [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 13. V daném případě soud ohledně úvěruschopnosti dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. O této povinnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na omluvenou neúčast žalobkyně u jednání. 14. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti (viz § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 15. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaný již uhradil na úvěr částku [částka], soud vyhověl žalobě co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě, a to s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení. 16. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 17. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 8