20 C 223/2022-51 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 451 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uhrazením první splátky pojistného uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění automobilu [registrační značka]. Žalovaný ani po opakovaných urgencích neuhradil pojistné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 2 451 Kč, kterého se nyní žalobkyně domáhá, a k tomu se žalobkyně domáhá úroku z prodlení z dlužné částky. Po upozornění soudu na omezení svéprávnosti žalovaného žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že uzavření pojistné smlouvy o povinném pojištění odpovědnosti je běžnou záležitostí každodenního života žalovaného, který si byl jistě vědom své zákonné povinnosti mít vozidlo pojištěno. I pokud by nešlo o kategorii běžných záležitostí každodenního života, nelze právní jednání žalovaného směřující k uzavření pojistné smlouvy prohlásit za neplatné, neboť žalovanému nezpůsobilo újmu. 2. Žalovaný, zastoupený soudem ustanoveným opatrovníkem pro řízení, navrhl žalobu zamítnout. Poukázal na to, že nebylo prokázáno uzavření pojistné smlouvy, neboť žalobkyně nepopsala dostatečně kontraktační proces a na smlouvě není podpis žalovaného ani není zřejmé převzetí smluvní dokumentace žalovaným. Žalovaný byl ve svéprávnosti omezen a uzavření dané smlouvy není běžnou záležitostí každodenního života. Nelze se ani ztotožnit s tím, že smlouva je prospěšná pro žalovaného, neboť není ani zřejmé, v čem je pro něj prospěšné vlastnictví automobilu. Ve smlouvě je pak uvedeno, že žalovaný je vlastníkem i provozovatelem automobilu, ale podle registru vozidel je pouze vlastníkem a provozovatelem je jeho opatrovnice. Nelze si představit, že by byl žalovaný schopen projít kontraktačním procesem a uhradit první pojistné složenkou na poště. Právní jednání je tak zdánlivé pro nedostatek vůle či přinejmenším neplatné. 3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] za přítomnosti žalovaného (jeho opatrovníka pro řízení) a v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a obsahu spisu soud přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (nyní vedeno pod sp. zn. [spisová značka]), který nabyl právní moci dne [datum] omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý činit žádná právní jednání s výjimkou právních jednání v běžných záležitostech každodenního života, není způsobilý udělit informovaný souhlas se svou léčbou, není způsobilý vykonávat volební právo, a to na dobu pěti let. Opatrovnicí žalovaného byla jmenována jeho matka [jméno] [příjmení]. Důvodem pro omezení svéprávnosti žalovaného bylo, že podle výsledků znaleckého zkoumání trpí těžkou mentální retardací trvalou a neléčitelnou, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou vymizelé, je u něj zcela vyloučeno právní jednání, není schopen projevit srozumitelně a vážně svoji vůli, není schopen se rozhodovat, není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopen domýšlet své jednání a předvídat jeho důsledky, není absolutně schopen obstarávat si své záležitosti, nečte ani nepíše, nemluví, není orientován v čase ani v místě, není schopen účasti u soudního jednání, není schopen pochopit význam soudního jednání ani přečíst si písemnosti. Žalovaný je v registru vozidel evidován jako vlastník [značka automobilu] L, [registrační značka], a jako provozovatel automobilu je vedena [jméno] [příjmení]. Soud má dále za zjištěno, že blíže neurčená osoba učinila jménem žalovaného projev vůle k uzavření pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění dne [datum] na dobu neurčitou se čtvrtletním pojistným 2 626 Kč, jejímž předmětem bylo pojištění automobilu [registrační značka], a to úhradou prvního pojistného ve výši 2 626 Kč dne [datum] poštovní poukázkou. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 451 Kč. 5. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení] a pojišťovacího zprostředkovatele ke zjištění průběhu kontraktačního procesu, neboť považoval skutkový stav za dostatečně zjištění a navržené důkazy za nadbytečné a jejich provedení za nehospodárné. 6. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že je vyloučeno, že by žalovaný učinil projev vůle směřující k uzavření žalobkyní tvrzené pojistné smlouvy. Žalovaný je trvale a bez možnosti léčby stižen těžkou mentální retardací, která naprosto vylučuje jakékoliv právní jednání. Žalovaný nejenže není schopen pochopit smysl a účel právních jednání, ale dokonce ani nečte, nepíše a nemluví, není orientován v čase a místě a není schopen se rozhodovat. Je proto nejen nepravděpodobné, ale naprosto nemožné, aby žalovaný učinil právní jednání spočívající v projevu vůle směřujícímu k uzavření pojistné smlouvy tím, že by za použití prostředků komunikace na dálku nebo i při návštěvě pojišťovacího zprostředkovatele vyplnil údaje potřebné pro vymezení předmětu smlouvy a následně učinil první platbu pojistného složenkou na poště. Stav žalovaného popsaný ve znaleckém posudku, který je součástí opatrovnického spisu, vylučuje i jen to, aby žalovaný k něčemu takovému dal třeba i jen vzdálený pokyn nebo o tom projevil nejasné přání. 7. Zároveň ovšem bylo prokázáno, že blíže neurčená osoba jménem žalovaného potřebná právní jednání učinila a došlo tak k uzavření pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem bylo pojištění vozidla ve vlastnictví žalovaného, jehož provozovatelkou je opatrovnice žalovaného. Soud tedy nepovažuje právní jednání směřující k uzavření pojistné smlouvy za zdánlivé ve smyslu § 551 o. z. pro nedostatek vůle žalovaného, neboť žalovaný zjevně vůli neprojevil, ale projevila ji jiná osoba. Soud dále nepovažuje právní jednání směřující k uzavření pojistné smlouvy za neplatné ve smyslu § 581 o. z. pro nedostatek svéprávnosti žalovaného, neboť žalovaný zjevně nejednal. Ze stejného důvodu soud neuvažuje o tom, zda právní jednání působí žalovanému újmu nebo zda by bylo možno právní jednání dodatečně schválit ve smyslu § 65 o. z., protože žalovaný jednoznačně nejednal. I přes to, že není prozatím známo, kdo konkrétně projev vůle učinil, považuje soud právní jednání za platné i s ohledem na zásadu § 574 o. z., že na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než na neplatné (in favorem negotii), a to i s přihlédnutím ke způsobu uzavírání smluv přes prostředníka či za použití prostředků komunikace na dálku a uhrazením první platby pojistného. Z učiněného právního jednání však musí být zavázána ta osoba, která právně jednala. 8. Soukromé právo je postaveno nejen na zásadní smluvní volnosti, ale také na principu ochrany slabších (§ 3 odst. 2 písm. c) o. z.) a principu poctivosti (6 o. z.) Tyto zásady se pak projevují také v úpravě svéprávnosti člověka, která chrání osoby stižené duševní poruchou právě tím, že stanoví podmínky pro omezení svéprávnosti a jednání omezeně svéprávných osob či za ně. Bylo by pak popřením základních zásad soukromého práva i konkrétních dopadů úpravy svéprávnosti člověka, pokud by soud k plnění z předmětné pojistné smlouvy zavázal žalovaného, který jednoznačně jednat nemohl. Na tom by nic nezměnila ani úvaha, zda uzavřená pojistná smlouva je či není ve prospěch žalovaného, neboť pojišťuje jeho majetek. Soud nerozporuje, že pojištění majetku je obvykle ku prospěchu vlastníka, přičemž stranou ponechává úvahy, co vedlo k tomu, že právě žalovaný je vlastníkem automobilu. Přesto však nemůže neplnění závazku sjednaného jinou osobou na jméno žalovaného působit žalovanému újmu v podobě vzniku exekučního titulu, kterým by byl rozsudek odsuzující žalovaného k zaplacení žalobou uplatněného pojistného. Vydání exekučního titulu proti žalovanému, který nejenže sám nejednal, ale ani není schopen učiněné právní jednání či soudní řízení pochopit, by vedlo k bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 2 odst. 3 o. z.) a bylo by v rozporu s povinností soudu dbát, aby při projednávání sporů nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno (§ 2 o. s. ř.). Nejenže by tím totiž došlo k poškození práv žalovaného, ale skutečně jednající osoba by se tím vyhnula důsledkům svého právního jednání a negativním následkům neplnění smluvních povinností. 9. V této souvislosti lze také zmínit postoj Ústavního soudu k tzv. dětským dluhům, který vyústil v přijetí novely občanského zákoníku provedené zákonem č. 192/2021 Sb., která omezuje postižitelnost nezletilých, u kterých byl zanedbán dohled zákonného zástupce, případně výslovně zavádí ručení zákonného zástupce za vzniklé dluhy. Ústavní soud