7 C 325/2022-32 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 25 200,27 Kč s přísl. a uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který se zavázal splatit v 48 splátkách ve výši 3 651 Kč, úrok byl sjednán ve výši 7,9 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr a žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k [datum]. Žalobkyně uplatila nárok na nesplacenou jistinu 23 700,37 Kč, kapitalizovaný smluvený úrok ve výši 2 336,36 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 996,65 Kč, poplatky za upomínky 3 x 500 Kč a smluvený úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Na výzvu soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že poslední splátku zaplatil žalovaný [datum] ve výši 46,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 336,36 Kč je vypočten za období od [datum] do [datum] tak jak byl zahrnut do anuitních splátek a je vypočten z celkové nesplacené jistiny. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 996,65 Kč je vypočten z aktuální dlužné jistiny za dobu od (tj. dlužné jistiny a poplatků) za dobu od [datum] do [datum]. 3. Dále žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena zjištěním příjmu z výpisu z účtu. Do procesu posouzení vstupovaly údaje o příjmu žalovaného 12 211 Kč, výdaje 8 067 Kč, vyhodnocené na základě výdajů dle výpisu z účtu, deklarovaných plateb žalovaným a vyhodnocením údajů ze žádosti o způsobu bydlení, členech domácnosti apod., prověření ve veřejných rejstřících ohledně rizikovosti klienta Dále byly vyhodnoceny kreditní a debetní obraty na účtu žalovaného, proběhlo prověření v registrech klientských informací. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 150 000 Kč, žalovaný se a zavázal splácet poskytnutý úvěr v 48 splátkách po 3 651 Kč vždy k 15.dni v měsíci, úrok by sjednán ve výši 7,9 % ročně, nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro spotřebitelské úvěry. Účastníci si dále sjednali mimo povinnost žalovaného platit poplatky podle sazebníku. Z obchodních podmínek vyplývá, že si účastníci sjednali právo banky prohlásit všechny pohledávky za splatné v případě prodlení se splacením jakékoli částky. 5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že banka měla při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr k dispozici následující údaje: žalovaný byl rozvedený, bydlel sám, neměl žádnou vyživovací povinnost, pobíral starobní důchod 12 211 Kč, neměl žádné další půjčky, bydlení ve vlastní nemovitosti. Dále měla banka přístup k výpisům z běžného účtu žalovaného. 6. Z výpisu z úvěrového účtu na jméno žalovaného a přehledu plateb má soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 150 000 Kč bezhotovostně dne [datum]. Od [datum] byl žalovaný v prodlení se splátkami a splátky splatné v květnu, červnu a červenci 2021 nezaplatil. Dlužná jistina činí 23 700,37 Kč, ke dni [datum] pak dlužné smluvní úroky 2 336,36 Kč, dlužné zákonné úroky z prodlení částku 1 996,65 Kč. 7. Z upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum] má soud za prokázáno, že žalovaný byl opakovaně upomínán o úhradu dlužných závazků. 8. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k zesplatnění celého úvěru pro prodlení žalovaného se splátkami. 9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst.1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud má za prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 150 000 Kč, splácení bylo sjednáno ve splátkách ve 3 651 Kč. Žalobkyně své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru splnila a poskytla žalovanému částku 150 000 Kč, žalovaný porušil svou povinnost splácení a od května 2021 nezaplatila žádnou splátku úvěru. Žalobkyně úvěr pro prodlení se splácením zesplatnila v souladu se smlouvou. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 23 700,37 Kč, dlužných úroků z úvěru do [datum] ve výši 2 336,36 Kč, dlužných úroků z prodlení ve výši 1 996,65 Kč do [datum] a poplatků za zaslání upomínek 1 500 Kč. Dále náleží úrok sjednaný obchodní úrok a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 13. Žalobkyně splnila svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., pokud vycházela z jeho příjmů 12 211 Kč, bydlení ve vlastní nemovitosti, při absenci vyživovací povinnosti a dalších závazků. Pokud žalobkyně vzala v úvahu výdajovou částku 8 067 Kč, jedná se uspokojující vyjádření výdajů s ohledem na způsob bydlení, členy domácnosti, životní minimum a dále na skutečnost, že lustrací ve veřejných rejstřících nebyly zjištěny žádné negativní údaje. 14. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 15. Žalobkyně v poměrně rozsáhlém rozboru o projednací zásadě namítala, že ve sporném řízení soud nemůže sám vyhledávat právně významné skutečnosti, které nebyly účastníkem namítány. V tomto rozsáhlém exkurzu žalobkyně uvedla, že soud nemůže ve sporném řízení z vlastní iniciativy zkoumat, jestli byl postup poskytovatele úvěru dostatečný, pokud mu pro takové hodnocení chybí procesně přípustným způsobem získaná skutková tvrzení a taková tvrzení nemůže nahrazovat vlastními úvahami. 16. K tomu soud ve stručnosti poznamenává následující: Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018). Jestliže potřebná skutková tvrzení žalobkyně (která nese břemeno tvrzení) absentují, musí k jejich doplnění soud žalobkyni vyzvat. Soud tak má činit u jednání (§ 118a odst.1 o.s.ř.). Zde soud dokonce vyzval k doplnění potřebných skutkových tvrzení v rámci přípravy jednání. 17. Soud žalobě zcela vyhověl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 571,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 009 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 200,27 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 070 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 250 Kč ve výši 1 312,50 Kč.