9 C 126/2022-22 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“ či„ původní věřitel“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši 2 504 Kč, s odměnou za administrativní zpracování půjčky 5 652 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, tj. s celkovými náklady ve výši 12 283 Kč. Celková dlužná částka 27 506 Kč byla splatná v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku 11 295 Kč Celkem se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 8 592,55 Kč, poplatku 6 395,45 Kč, a to sestávajícího z kapitalizovaného smluvního úroku 906,82 Kč (ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]) kapitalizovaného úroku z prodlení 779,77 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za shora cit. období), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o půjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a zjištěné poznatky zaznamenala do karty zákazníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalovaná i přes odeslanou předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a z nichž učinil následující skutková zjištění. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti 14 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit půjčené finanční prostředky společně s úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši 2 504 Kč, s odměnou za administrativní zpracování půjčky 5 652 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, tj. s celkovými náklady ve výši 12 283 Kč, v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila na zápůjčku pouze částku 11 295 Kč. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky. Z listiny označené jako tabulka umoření se jménem žalované bylo zjištěno, že byl čerpán úvěr 14 000 Kč a splátkami bylo uhrazeno celkem 11 295 Kč. 5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze [číslo] smlouvy, přičemž v příloze [číslo] je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce v dodatečné lhůtě 10 dní od doručení dopisu; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalované. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] do [datum] a oznámila jí postoupení uvedené pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni; z poštovního podacího lístku vyplývá odeslání zásilky žalované. 6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že byly právní předchůdkyní zjišťovány údaje o poměrech žalované, které uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou jako grafička s příjmem 22 116 Kč, další příjmem 9 000 Kč, výdaji 9 000 Kč. Právní předchůdkyní byly předloženy žalovanou pracovní smlouva a výplatnice za období prosinec 2017 až únor 2018. 7. Další žalobkyní navržené listinné důkazy, a to výpisy z obchodního rejstříku, soud k důkazu neprovedl, neboť je nepovažoval za nezbytné pro zjištění skutkového stavu. 8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o zápůjčce obdržela peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a zavázala se vrátit krom toho částku 12 283 Kč, avšak uhradila jen 11 295 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou a dohoda o převedení pohledávky na žalobkyni byla žalované oznámena dopisem, a dále byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. 9. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel ze zjištění, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. 11. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo]). 12. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila pouze obecné skutečnosti a uvedla, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací, které měly být zaznamenány v kartě zákazníka a ověřeny doklady. K prokázání těchto obecných tvrzení však žalobkyně předložila pouze tzv. kartu zákazníka a nebyla schopna doložit žádné další listiny prokazující např. šetření v databázích insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí apod. Soud proto dospěl k závěru, že v daném případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řád