9 C 164/2023-23 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná zaplatila celkem částku 26 208 Kč s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 20 000Kč. Tato částka měla být splacena nejpozději do 24 měsíců s poplatkem 660 Kč za poskytnutí úvěru. Rovněž byly sjednány další platby, a to poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za sms servis ve výši 49 Kč. V rámci druhé až osmé splátky úvěru byl sjednán úrok ve výši 980 Kč za splátku. V rámci první splátky a od deváté splátky nebyl sjednán žádný úrok. Peněžní prostředky byly poukázány dne 16. 8. 222 na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], a to [webová adresa], případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Žalovaná doposud na nároku uhradila částku pouze 1 859 Kč a dostala se proto do prodlení s úhradou splátek úvěru. Z toho důvodu vznikly žalobkyni další náklady, a to za upomínky 4 x 300 Kč, nárok na smluvní pokutu ve výši 3 x 500 Kč (v případě prodlení s každou splátkou sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč). Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Ke dni podání žaloby tedy žalovaná dluží neuhrazenou jistinu ve výši 19 166 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč (99 Kč x 5), poplatky za sms platbu ve výši 196 Kč (49 x 5), úrok ve výši 3 920 Kč (4 x 980 Kč), účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. V rámci příslušenství požaduje žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 172,32 za období od [datum] do [datum] a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 208 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila, přičemž předvolání k jednání jí bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Zástupce žalobkyně se k jednání nedostavil a svou neúčast zástupce omluvil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Z listiny označené jako úvěrová smlouva a standardní informace, že podle této smlouvy měl být sjednán úvěr se žalovanou dne [datum], na jehož základě poskytla žalobkyně úvěr žalované ve výši 20 000 Kč. Tato částka měla být splacena ve 24 splátkách podle splátkového kalendáře, který je nedílnou součástí smlouvy. Dále byl sjednán poplatek 660 Kč za poskytnutí úvěru, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za sms servis ve výši 49 Kč, smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení s každou splátkou (viz oddíl„ náklady úvěru“). V rámci druhé a až osmé splátky byl sjednán úrok ve výši 980 Kč za splátku. V rámci první a od deváté splátky nebyl sjednán. Osoba žalované je identifikována jménem, příjmením a dalšími nacionálemi. Smlouva za žalovanou byla podepsána kódem [číslo] z telefonního čísla [číslo], které uvedla žalovaná. Identifikace osoby žalované vyplývá i z fotokopií občanského průkazu. Z výpisu z bankovního účtu plyne, že peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč byly poukázány žalobkyní dne 6. 8. 222 na bankovní účet uvedený v žádosti o úvěr. Z dopisu ze dne [datum] plyne, že žalovaná byly vyzvána k zaplacení dlužných splátek. Dopisem ze dne [datum] byla vyzvána k zaplacení dluhu. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum] plyne, že žalobkyně v této listiny uvádí údaje týkají se majetkové situace žalované a ověření v evidenci ISIR. K tomu připojili i metodiku ověření posouzení bonity klienta. Žalovaná doposud uhradila částku ve výši 1 859 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu z uvedené smlouvy. Dne [datum] byla výzva odeslán, jak vyplývá z podacího lístku. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila několik listin včetně výpisu z bankovního účtu a fotokopie oboustranné občanského průkazu, přičemž z těchto listin sice vyplývá identifikace žalované, její jméno, příjmení, datum narození, a skutečnost, že byla na jí uvedený účet odeslána částka 20 000 Kč. Z ostatních listin – např. formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrové smlouvy – žádost, která není opatřena podpisem žalované, je uvedeno jméno dlužnice a výše poskytnutého úvěru. Majitelem bankovního účtu, na nějž byla poukázána částka 20 000 Kč, je žalovaná. Soud uzavírá, že žalobkyně poukázala na účet žalované částku 20 000 Kč. Neprokázala však, že byla posouzena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč, na niž doposud žalovaná zaplatila částku 1 859 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a odeslanou dne [datum], vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu. Žalovaná doposud dluh nezaplatila. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.:) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] byla uzavřena elektronicky, kdy žalovaná podepsala smlouvu prostřednictvím SMS kódu, který jí byl zaslán žalobkyní na telefonní číslo uvedené ve smlouvě. K uzavření smlouvy v elektronické podobě se vyjádřil Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 3. 2016, č. j. 15 Co 875/2015-129 takto:„ Podpis elektronického úkonu prostřednictvím SMS kódu předpokládá, že správnost a úplnost elektronicky vyhotoveného dokumentu potvrdí jednající tím, že odešle adresátovi právního úkonu či právního jednání z telefonního čísla spojeného s jeho osobou a známého druhému z účastníků právního jednání jako jeho identifikační znak, SMS ve tvaru známém příjemci, jehož doručením projeví vůli – souhlas být právním úkonem či jednáním vázán. Uvedený způsob potvrzení správnosti a úplnosti projevu vůle jednajícím, označeným v elektronickém právním úkonu dalšími identifikačními údaji, zpravidla jménem, příjmením, datem narození či rodným číslem a adresou bydliště, považuje odvolací soud za jednu z možných forem elektronického podpisu dokumentu, navíc běžně používaný bankovními institucemi v rámci internetového bankovnictví, jakož i v rámci nabídky jiných služeb po internetu a odpovídá současným trendům vývoje elektronické komunikace osob. Touto formou podpisu lze učinit i akceptaci elektronického návrhu smlouvy, pokud k němu dojde v navrhovatelem určené, jinak přiměřené době (§ 43 odst. 1 písm. a) a b) obč. zák. a § 1735 o.z.)“. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru elektronickým způsobem. 8. Při posuzování závazkového vztahu soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 zákona, podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotř