8 C 254/2023-47 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 40 740 Kč, po částečném zpětvzetí částku 28 095 Kč s příslušenstvím s tím, pokud jde o nárok 1) ve výši 12 444 Kč uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, kdy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč za poplatek 6 640 Kč, žalovaný uhradil 4 196 Kč. Jistina proto činí 7 478,37 Kč a dlužný poplatek 4 965,63 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 14 312,09 Kč. K nároku 2) uvedl, že na základě další smlouvy o půjčce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný uhradil 3 995 Kč, požadoval nárok 2 ve výši 12 645 Kč s příslušenstvím. Tento nárok žalobkyně vzala zpět, neboť tuto smlouvu nedohledala, řízení bylo v této části zastaveno usnesením ze dne [datum]. Dále uplatnila nárok 3) ve výši 15 651 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že smlouvu o půjčce původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč za poplatek 9 960 Kč, žalovaný uhradil 9 309 Kč. Jistina proto činí 9 405,65 Kč a dlužný poplatek 6 245,35Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 18 301,80 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání s žalobou mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Zástupce žalobkyně se k jednání soudu nedostavil, svou neúčast neomluvil. Před jednáním požádal o odročení jednání z důvodu kolize Mgr. Ing. [jméno] [jméno], který však ke své žádosti substituční plnou moc udělenou mu zástupcem žalobkyně v této věci nepředložil. Soud včas žadateli sdělil, že jeho žádost není důvodná. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a její přílohy, má soud za prokázáno, že pohledávky [právnická osoba], za žalovanou z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum], odeslaným poštou [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], na jejím základě si půjčil částku 15 000 Kč a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný (nijak nestrukturovaný) poplatek ve výši 9 960 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 24 960 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanovena ve výši 199,4 %, výše úrokové sazby nebyla ve smlouvě uvedena. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], na jejím základě si půjčil částku 10 000 Kč a stvrdil, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný (nijak nestrukturovaný) poplatek ve výši 6 640 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanovena ve výši 199,4 %, výše úrokové sazby nebyla ve smlouvě uvedena. 6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze smluv o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku 4 196 Kč a 9 309 Kč, celkem 13 505 Kč. 7. Podle statistiky ČNB databáze časových řad [příjmení] činila v srpnu 2005 úroková sazba úvěrů na spotřebu Domácnosti, obyvatelstvo, spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet, [příjmení] včetně stavebních spořitelen 13,10 %, a v a listopadu 2005 12,70%. 8. Soud vzhledem k datu uzavření smluv postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů. 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 13. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. 14. Na posuzovanou smlouvu o půjčce se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 321/2001 Sb.“), který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr. 15. Půjčka byla žalovanému poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč a 9 960 Kč ve smlouvě není dále strukturován, soud považoval takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok, tedy cenu poskytnutého kapitálu nebo cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Výše poplatků pak při půjčce na 52 týdnů představuje úrokovou sazbu ve výši 66,40 % ročně. Takto sjednanou cenu kapitálu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad. 16. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvy o půjčce nebyly platně uzavřena, a to vzhledem k ujednání o výši souhrnného poplatku 6 640 Kč a 9 960 Kč, který je ve vztahu k půjčené jistině 10 000 Kč a 15 000 Kč na 52 týdnů zjevně nepřiměřený, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 199,40 %. Takto ve smlouvě sjednaný nijak nestrukturovaný souhrnný poplatek, představuje úrokovou sazbu ve výši 66,40 % a představuje více jak čtyřnásobek průměrné výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů podle statistiky [obec] národní banky (viz odst. 7). Takové ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná cena za poskytnutí peněz se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Soud pro stručnost odkazuje na judikaturu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). 17. Soud se zabýval tím, zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu. Tuto oddělitelnost posoudil v souladu s ust. § 41 obč. zák. a dospěl k závěru, že ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit nelze. Soud přihlédl k tomu, že původní věřitelka podniká v oblasti poskytování zejména spotřebitelských úvěrů, jejím cílem je vytváření zisku a materiálním zdrojem vytváření zisku je zde souhrnný poplatek. Nelze pochybovat o tom, že bez sjednání tohoto poplatku (úroku) by původní věřitelka takový právní úkon neučinila. 18. Soud proto uzavírá, že pokud je neplatným ujednání o souhrnném poplatku ve výši 6 640 Kč a 9 960 Kč, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon, tedy obě smlouvy o půjčce, podle § 39 obč. zák. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona. Na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum ro