9 C 236/2023-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě níž jí poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalované byla na jí uvedený účet poukázána dne [datum] shora uvedená částka. Úvěr byl splatný dne [datum], ovšem žalovaná doposud ničeho nezaplatila. Mezi stranami byly sjednány poplatky za klidné spaní a sms servis. Žalobkyně poskytla úvěr skrze své internetové stránky [webová adresa], kde žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru. Dále potvrdila své identifikační údaje (správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím webové služby tím, že výše společnosti zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdila žalovaná [příjmení] kódem sloužícím jako podpis úvěrové smlouvy. V návaznosti na toto potvrzení smlouvy poskytla žalobkyně ze svého účtu na bankovní účet žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná ovšem úvěr doposud nevrátila. Žalobkyně proto kromě dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 200 Kč, poplatek za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatek za sms informační kanál ve výši 29 Kč. Dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru dnem [datum]. Úvěr nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla zástupcem žalobkyně odeslána. 2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, předvolání k jednání jí bylo doručeno řádně a včas. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny označené„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (věřitel) a žalovaná (dlužník). Z obsahu listiny plyne, že byla elektronicky podepsána věřitelem. Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyní v částce 20 000 Kč s úrokem 0 % ročně, RPSN 1 564,08 %. Žalovaná se jako úvěrovaná měla zavázat ke splacení poskytnutého úvěru spolu s poplatkem 5 200 Kč (článek IX. smlouvy), datum splatnosti [datum]. Dále v čl. II. byla sjednán poplatek za klidné spaní ve výši 110 Kč a poplatek za informační sms ve výši 29 Kč. Dále z nich vyplývá, že smlouva o poskytnutí úvěru je smlouva uzavřena mezi věřitelem a dlužníkem online, nebo ve standardní formě, jejíž součástí jsou tyto obchodní podmínky též zveřejněné na internetové stránce věřitele s tím, že svoji vůli uzavřít tuto smlouvu o poskytnutí úvěru vyjádří dlužník online. Za účelem získání úvěru vyplní dlužník žádost o poskytnutí úvěru na internetové stránce věřitele. Soud má z výpisu z bankovních účtů za prokázané poukázání částky 20 000 Kč žalobkyní na vrub žalované. Z bankovního účtu dlužníka uvedeného dlužníkem v žádosti o poskytnutí úvěru, věřitel obdrží částky pro účely identifikace dlužníka. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla obsáhlá (obecná) tvrzení a k důkazu předložila metodiku posuzování úvěru a výpis o posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně tvrdila, že žalovaného ověřovala prostřednictvím registrů Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a registru dlužníků, to ovšem prokázáno nebylo. Stejně tak z ostatních listin předložených žalobkyní (metodika posouzení, přehled příjmů a výdajů žalovaného), soud nemá vůbec za prokázané, že by žalobkyně jakkoli tyto údaje ověřovala u žalované či jiných subjektů. Z předložených důkazů nemá soud za prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalované. Z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že dne [datum] byla odeslána výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku z úvěru. Žalovaná doposud na úvěr ničeho nezaplatila. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 6. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 7. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě smlouva o spotřebitelském úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky jejího portálu. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky, poněvadž žalobkyně prokázala postup, jakým se žalovaná seznámila s obsahem smlouvy. To navíc odpovídá i údajům na listině, která obsahuje smlouvu o úvěru. 8. K identifikaci (ztotožnění) určité osoby se vyjadřuje obecně § 3019 o. z. takto:„ Údaji, podle nichž lze člověka zjistit, jsou zejména jméno, bydliště a datum narození, popřípadě identifikující údaj podle jiného právního předpisu. Identifikujícím údajem právnické osoby nebo podnikatele je identifikační číslo osoby, bylo-li jim přiděleno.“ K otázce uzavírání smluv prostřednictvím elektronické komunikace a identifikace osoby se vyjádřil např. i Nejvyšší soud Slovenské republiky ve svém rozsudku sp. zn. 2Sžo [číslo] ze dne [datum], v němž dospěl k závěru, že pod pojmem elektronický podpis je nutné zařadit i takové formy podpisu, které zákon nedefinuje, jako např. jednoduché uvedení jména a příjmení odesílatele na závěr e-mailové komunikace, anebo podpisový vzor, který se automaticky připojí k odesílané e-mailové zprávě, anebo jakékoli jiné znaky a označení, které smluvní anebo jiné strany považují za identifikační kód, v souladu s nímž jsou schopné identifikovat odesílatele. Uvedené závěry jsou aplikovatelné i na projednávanou věc. Za této situace soud uzavírá, že ze skutkových zjištění plyne a soud má za prokázáno, že žalovaná byla natolik určitě identifikována, že je prokázáno tvrzení o uzavření smlouvy mezi smluvními stranami. Tedy jinak řečeno v daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru elektronickým způsobem. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zá