12 C 63/2025-45 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky částku , částka, (jistina , částka, , poplatky , částka, a pojistné , částka, ) s úrokem ve výši , částka, a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi účastníky byla dne , datum, , po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl dán žalované k dispozici úvěrový limit , částka, , který mohla opakovaně čerpat. Žalovaná čerpala (účelový) úvěr nejdříve v částce , částka, , když počínaje , datum, byla povinna hradit pravidelné měsíční splátky ve výši , částka, (vč. plateb na pojistné ve výši , částka, ). Žalovaná dále čerpala dne , datum, neúčelovou část úvěru ve výši , částka, , kterou byla povinna splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, . Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když uhradil toliko osm splátek v celkové výši , částka, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , datované dne , datum, , ve spojení s listinou označenou žalobkyní jako systémový záznam o podpisu smlouvy, soud zjistil, že na základě písemné dohody, s jejímž obsahem žalovaná vyslovila souhlas distančním (elektronickým) způsobem prostřednictvím unikátního kódu zaslaného SMS zprávou, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše , částka, s tím, že v části , částka, se jedná o účelově vázané peněžní prostředky na nákup zboží (dětské postele) a ve zbytku se jedná o neúčelově vázané peněžní prostředky, které lze čerpat průběžně a opakovaně. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky splatit v 11 měsíčních splátkách po , částka, vč. měsíční platby pojistného , částka, za pojištění pro případ neschopnosti splácet, při úrokové sazbě 20,48 % ročně.5. Z listiny označené jako zpráva o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně měla před poskytnutím peněžních prostředků ověřovat osobní a majetkové poměry žalované, konkrétně lustrací v registrech SOLUS a CRIF, přičemž údaje o příjmech a výdajích žalované měly být ověřeny z příslušných databází a registrů, na základě čehož dospěla žalobkyně k závěru, že rozdíl mezi příjmy a výdaji žalované činí , částka, a žalovaná je schopna splácet měsíčně částku , částka, . Uvedená listina obsahuje toliko žalobní tvrzení o tom, jakým způsobem se žalobkyně zabývala osobními a majetkovými poměry žalované před poskytnutím peněžních prostředků. Listina není způsobilá prokázat skutečnosti v ní uvedené, jelikož k jejich prokázání žalobkyně neoznačila žádné další důkazy (např. výpisy z výše uvedených registrů či doklady prokazující deklarované příjmy a výdaje žalované, tj. zejm. nájemní smlouva, pracovní smlouva apod.). Konečně z listiny vůbec nevyplývá, že by žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků jakkoliv ověřovala skutečnost, zda proti žalované není veden výkon rozhodnutí či exekuce.6. Z výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, ., soud zjistil, že zde uvedené transakce neodpovídají zjištěním žalobkyně ohledně majetkových poměrů žalovaného, obsaženým ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti (viz předchozí odstavec).7. Z listin označených jako oznámení o odchozí platbě, datovaných dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně ve shora uvedených dnech poskytla žalované třemi bezhotovostními převody částku v souhrnné výši , částka, .8. Z listiny označené žalobkyní jako rozklad soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem , částka, .9. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).10. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně v souladu s písemnou dohodou poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, , žalovaná dosud uhradila žalobkyni celkem , částka, . Žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované zjišťovala její osobní a majetkové poměry.11. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků jakkoliv ověřovala majetkové poměry žalované (zejm. pravidelné příjmy a výdaje) jakož i skutečnost, zda proti žalované není veden výkon rozhodnutí či exekuce. V řízení dále nebylo prokázáno ani to, že by žalovaná uhradila žalobkyni více než , částka, anebo že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené možnostem žalované; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK). V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dosta