Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, , kterou se zavázala vydat žalovanému kreditní karu a poskytnout mu úvěr, který se žalovaný zavázal splatit. Před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného vycházeje mj. z bankovních i nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku a interních registrů. Konfrontovala také skutečnosti doložené žalovaným se statistickými demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Příjem ověřila z výpisu z účtu žalovaného. Smlouvou dohodnutá výše úvěru činila , částka, , tento byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet úrok ve výši 21,99 % ročně a čerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru nejpozději vždy do 25 dne v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou těchto měsíčních splátek na což bylo žalovanému žalobkyní dopisem ze dne , datum, oznámeno, že tato odstupuje od smlouvy. Úplná splatnost všech závazků nastala ke dni , datum, , přičemž žalovaná částka zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru ve výši , částka, a poplatky ve výši , částka, . Poplatky byly mezi stranami sjednány ve výši , částka, za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky, k tomu došlo dvakrát a dále poplatek za zaslání oznámení o přečerpání výše úvěru ve výši 3 x , částka, . Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 21,99 % ročně kapitalizovaný za období ode dne , datum, (poslední úhradu na jistinu provedl žalovaný dne , datum, ) do dne , datum, (ve výši , částka, ). Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny ve výši , částka, . Svá žalobní tvrzení zde žalobkyně rozšířila odkazem na listinu, a to na Historický výpis, ze kterého se podává právě tato výše úroků z prodlení a úroků smluvních. Žalobkyně dále požaduje náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, ke kterých soud učinil následující skutková zjištění.3. Z listiny označené historický výpis soud zjistil, že žalovaný ke dni , datum, měl aktivní účet, zůstatek úvěru činil , částka, , platné úroky , částka, , pokuta za prodlení , částka, , úvěrové poplatky , částka, , číslo úvěru bylo , tel. číslo, .4. Z listiny označené Oznámení , právnická osoba, ., o úrokových sazbách, soud zjistil, že kreditní osobní karty , název, , , adresa, kreditní karta , název, , měly uveden úrok 21,99 %.5. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že touto vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného, aby uhradil pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. ú. , tel. číslo, nejpozději do , datum, .6. Z podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému poštovní zásilku.7. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě soud zjistil, že tento je z , datum, , je k účtu , č. účtu, , typ , název, , majitelem je žalovaný, čerpáno bylo , částka, , dále jsou zde uvedeny neuhrazené poplatky za zaslání upomínek (celkem , částka, ) a oznámení o přečerpání (, částka, ). Dále je zde uvedeno, že okamžikem vyhotovení tohoto výpisu nastala úplná splatnost všech dluhů ze smlouvy.8. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se v ní dohodli, že žalovaný bude moci využívat kreditní kartu , název, “ na dobu neurčitou, zápůjční úroková sazba byla sjednána 21,99 %, RPSN 38,62 %. Splátky byly sjednány pravidelné měsíční ve výši 3 % z vyčerpané jistiny + splatné úroky, minimálně , částka, , den splatnosti pak 25. dne v měsíci. Smlouva odkazovala dále na Sazebník poplatků a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Smlouva byla podepsána oběma stranami elektronicky.9. Z listiny označené standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil již výše popsané podstatné informace o smluvních ujednáních mezi stranami.10. Ze sazebníku soud zjistil, že u kreditních karet (vč. , název, ) za zaslání upomínky o neprovedení splátky činí poplatek , částka, . Za zaslání oznámení o přečerpání úvěrového limitu pak , částka, .11. Z oznámení o odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě soud zjistil, že žalobkyně pro porušení podmínek odstoupila od smlouvy o osobní kreditní kartě, na jejímž základě je veden účet č. , hodnota, -, číslo, . Smlouva zaniká dnem doručení oznámení. Oznámení samo je z , datum, a je adresováno žalovanému.12. Z výpisu z NRKI a BRKI soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v těchto evidencích s tím výsledkem, že žalovaný měl celou řadu úvěrů, mj. i z kreditních karet, avšak tyto splácel.13. Z listiny označené žádost o kreditní kartu soud zjistil, že jde o žádost žalovaného ze dne , datum, o kreditní kartu, konkrétně typ , číslo, . příjem ze zaměstnání uvedl , částka, , výdaje na bydlení , částka, , ostatní měsíční výdaje , částka, , splátky půjček , částka, , výše úvěrového limitu karty , částka, .14. Z listiny označené Návrh na rozhodnutí o poskytnutí Kreditní karty osobní soud zjistil, že zjištěný poměr všech výdajů k příjmům je roven 50 %.15. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že z těchto se podává, že příjem žalovaného, se kterým žalobkyně při ověření úvěruschopnosti pracovala není představován příjmy ze zaměstnání, ale přeposíláním mezi účty žalovaného. Nelze určit, z jakých zdrojů tento příjem pochází, ale jde pravidelně o příjem převyšující , částka, měsíčně.16. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, se žalovaným dohodla na tom, že mu umožní používat kreditní kartu, se kterou bude spojen úvěrový účet č. , tel. číslo, , kdy limit úvěru bude , částka, , úrok byl sjednán na 21,99 %, splátky na minimálně 3 % jistiny + splatný úrok, a to vždy k 25. dni v měsíci. Byly rovněž sjednány poplatky za upomínku ve výši , částka, a za oznámení o přečerpání ve výši , částka, . Této dohodě předcházelo posouzení majetkové situace žalovaného, ověření jeho příjmů dle běžného účtu, který pro něj žalobkyně vedla a rovněž lustrace žalovaného v databázích. Žalovaný následně přestal splácet, na což byl opakovaně upozorněn a dne , datum, mu bylo oznámeno, že žalobkyně od smlouvy odstupuje a závazek se tak stává splatným. Nesplacená čerpaná jistina činila , částka, , dále byly žalovanému vyúčtovány poplatky celkem ve výši , částka, (dvakrát z toho za upomínku a třikrát za oznámení za přečerpání). Splatnost všech dluhů nastala dne , datum, (okamžik vyhotovení zesplatňujícího výpisu). Nebylo prokázáno, že by na uplatněné nároky žalovaný něčeho žalobkyni uhradil. Žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby.17. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek , spisová značka, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .18. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně krom lustrací v databázích ověřila příjem žalovaného výpisem z bankovního účtu, který pro žalovaného vedla, a to za období sedmi měsíců, ve kterémžto měl žalovaný pravidelný příjem. Z výpisů se sice nepodává zdroj těchto příjmů, ale jde o příjmy pravidelné ve výši cca , částka, (nepravidelně i více) měsíčně. Žalobkyně vyšla konzervativně z nižšího příjmu uvedeného žalovaným, zohlednila všechny jeho výdaje na jiné úvěry (zde nevyšla z údajů uvedených žalovaným, ale z vlastních zjištění). Takto provedené zjišťování soud považuje, s ohledem na specifickou povahu úvěru z kreditní karty, za řádné. Jakkoli schází ověření výdajů (a jakkoli lze uzavřít, že žalovaným uvedené výdaje jsou přinejmenším nepravděpodobné), vzhledem k tomu, že maximální úvěrový limit činil , částka, a minimální měsíční splátka 3 % + úrok (který by za měsíc z , částka, činil , částka, ), tak měsíční splátka úvěru (pokud by byl čerpán v plné výši), by činila , částka, . Soud má za to, že bylo přiměřené od žalobkyně, která vycházela z příjmů žalovaného ve výši , částka, a skutečnosti, že poměr všech splátek úvěrů žalovaného k příjmům je 50 % (tedy , částka, měsíčně), že žalovaný bude s to z oněch , částka, mu zbývajících zaplatit měsíčně výše uvedenou splátku a všechny své běžné výdaje (které samozřejmě uzpůsobí nutnosti plnit své dobrovolně převzaté závazky). Při zdůraznění, že tento postup by nebyl přiměřený, a tedy řádný, v případě vyšších a méně flexibilních splátek, soud tedy uzavřel, že žalobkyně své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného dostála. Volba konkrétního způsobu zkoumání úvěruschopnosti (zkoumání výpisů z účtů, výplatních pásek, nájemních smluv či jakýchkoli jiných myslitelných dokladů) přísluší žalobkyni, nikoli soudu. Ten zkoumá toliko, zda zvolený způsob dosáhl v konkrétním případě svého účelu.19. Žalobkyně prokázala čerpání úvěru ve výši , částka, žalovaným, tento naopak netvrdil a ani neprokázal, že by žalobkyni čehokoli na nárokovanou částku zaplatil. Ve shodě se smlouvou a ustanoveními obchodních podmínek a sazebníku, na které se smlouva odkazuje, tak žalovanému vznikla povinnost nejen vrátit čerpanou jistinu úvěru, ale rovněž zaplatit sjednané poplatky za upomínky a oznámení o přečerpání, jakož i zaplatit sjednaný smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Do prodlení se splacením celé dlužné částky pak žalovaný dostal dne , datum, (den po splatnosti stanovené zesplatňovacím výpisem). Podle § 122 odst. 4 spotř. z. platí, že od 91. dne prodlení spotřebitele vzniká věřiteli právo na smluvní úrok již nikoli ve výši sjednané (zde 21,99 %), ale ve výši zákonného úroku z prodlení (zde 11,50 %). Dnem 91. po , datum, je , datum, . Z toho důvodu soud zamítl žalobu (výrokem II.) v rozsahu, ve kterém nárokovaný smluvní úrok (nárokovaný do zaplacení) po datu , datum, převyšoval zákonem připuštěnou maximální výši, na kterou vzniká žalobkyni z titulu smluvního úroku, nárok. Ve zbytku soud žalobě vyhověl (výrokem I.) a žalovaného zavázal k zaplacení touto žalobou požadovaných částek. Právo na ně vyplývá ze smlouvy mezi stranami uzavřené (jistina, smluvní úroky a poplatky) a ze zákona stran zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud zavázal žalovaného k úhradě uplatněných nároků do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.20. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci v převážné části předmětu řízení úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši , částka, soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem , částka, za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem , částka, (, částka, za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem , částka, . Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, ) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.