8 C 69/2026-27 – Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím s tím, že společnost , právnická osoba, s žalovaným uzavřela distančním způsobem na adrese www.zaplo.cz smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytl žalovanému úvěr až do výše , částka, , který se žalovaný zavázal splatit s úrokem , částka, do , datum, . Žalovanému byl vyplacen úvěr celkem , částka, na bankovní účet. Žalovaný dluží jistinu , částka, a smluvní úrok , částka, s příslušenstvím, svůj dluh ani přes upomínky nebyl uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému odeslána. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy se zástupce žalobkyně z nařízeného jednání omluvila. Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání na adresu trvalého pobytu řádně a včas.3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvou o postoupení pohledávek dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČ 2431617 jako postupníkem, její přílohy se seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z elektronického dokumentu označeného „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že společnost , právnická osoba, (věřitel) a žalovaný (klient) měli uzavřít distančním způsobem smlouvu dne , datum, . Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr , částka, s úrokem , částka, a závazek žalovaného úvěr s úrokem zaplatit do , datum, . Roční procentní sazba nákladů (RPSN): 1141,20 %, úroková sazba 279,83 % ročně. Na smlouvě nejsou připojeny podpisy žádné ze smluvních stran. Na poslední straně, v místě pro podpis věřitele je uvedeno pouze strojově obchodní jméno , právnická osoba, , na místě pro podpis klienta (žalovaného) je strojově čitelným písmem uvedeno „Datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi , datum, 14:17:25, Telefonní číslo , tel. číslo, které byl kód zaslán : , Anonymizováno, , Datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu : , datum, . Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje skutkovou verzi žalobkyně ohledně způsobu akceptace obsahu dokumentu žalovaným, a soud tudíž nemá za prokázané, že právě žalovaný vyplnil registrační formulář na webové adrese www.zaplo.cz, kde měl následně distančním způsobem odsouhlasit znění (obsah) předmětného elektronického dokumentu, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné další důkazy, které by prokázali identifikaci žalovaného při uzavírání konkrétní úvěrové smlouvy. Verifikační platba , částka, z účtu žalovaného pak obsahuje VS odlišný od čísla předmětné úvěrové smlouvy, nelze z ní dovodit vůli žalovaného požádat o úvěr, odsouhlasit znění elektronické smlouvy a nelze identifikovat ke kterému úvěru se vztahuje.5. Zprávou Air bank a.s. a výpisem z účtu žalobkyně má soud za prokázáno, že účet č. , č. účtu, je veden na žalovaného jako majitele a jediného disponenta a na tento účet byla dne , datum, připsána částka ve výši , částka, pod VS , var. symbol, od společnosti , právnická osoba6. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a v řízení nevyšlo najevo, že by poskytnutou částku žalobkyni vrátil či částečně splatil.7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, na svůj účet finanční částku ve výši , částka, , kterou dosud nevrátil. Soud naopak nemá za prokázané, jednak, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v elektronickém dokumentu označeném jako smlouva o úvěru (viz hodnocení důkazu v odst. 4). Nad rámec uvedeného, i kdyby byla smlouva uvedeným procesem uzavřena, žalobkyně neprokázala, zda její předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tedy zda řádně posuzovala jeho příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.8. Pokud byl žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ) je nutné posoudit nárok žalobkyně prodle následujících ustanovení.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě žalobkyně na výzvu soudu k prokázání zkoumání úvěruschopnosti nereagovala, k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy, a k prokázání zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala a že by žalovaný podepsal smlouvu elektronicky nezaměnitelným způsobem se všemi důsledky pro elektronický podpis daný zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Neprokázala, že byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). Tedy i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky popsaným způsobem uzavřena, byla by podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že poskytovatel úvěru splnil svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného.12. Tedy v každém případě plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představovalo plnění bez právního důvodu případně z neplatného právního úkonu, které je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 o.z., a které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Soud proto žalobě vyhověl pouze pro poskytnutou jistinu , částka, . Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. , spisová značka, i Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci č. j. , spisová značka, vyplývá, že v případech absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro řádné neprovádění úvěruschopnosti spotřebitele, není spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Do rozhodnutí soudu se tudíž spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny úvěru v prodlení a poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže vznik