6 C 150/2019-192 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18. 7. 2019 se žalobkyně domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené ze strany žalované a doručené jí dne 22. 5. 2019 je neplatné, a to s tvrzením, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2019 byla u žalované zaměstnána jako asistentka společnosti, v rámci druhu vykonávané práce byla rámcově seznámena s pracovní náplní, stejnou práci dělala i na základě pracovní smlouvy ze dne 16. 4. 2018 do 31. 12. 2018. Byl jí svěřen mobilní telefon, notebook a vozidlo, žádný konkrétní popis práce ani směrnici od žalované neobdržela, práce jí byla přidělována jednatele žalované telefonicky, emailem či osobně. 2. Dne 22. 5. 2019 jí ze strany žalované byla doručena písemnost, a to okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s tím, že zvlášť hrubým způsobem porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů na pozici asistentky společnosti. Ve vyjádření konstatuje skutečnosti uvedené v okamžitém zrušení pracovního poměru s tím, že žalovaná ji dále ve vytýkacím dopise ze dne 19. 4. 2019 upozornila na to, že zvlášť hrubým způsobem porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci a že ode dne doručení tohoto dopisu nemělo u ní dojít k žádnému zlepšení pracovní kázně. 3. Z rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ona nesouhlasí, písemností ze dne 29. 5. 2019 žalovanému ve smyslu ustanovení § 69 zákoníku práce oznámila, že trvá na tom, aby byla nadále zaměstnávána. Se samotným rozvázáním pracovního poměru způsobem provedeným ze strany žalované nesouhlasí z důvodu, že poté, co po původní smlouvě v roce 2018 byl uzavřen nový pracovní poměr v roce 2019, se snažila vykonávat pracovní povinnosti řádně, překvapil ji vytýkací dopis ze dne 19. 4. 2019, ve kterém jsou zcela totožné argumenty jako v okamžitém zrušení pracovního poměru. K výtkám žalované a tomu, o co žalovaná skutkově opírá okamžité zrušení pracovního poměru, sdělila, že není pravdou, že by pracovní kázeň porušila tím, že nedocházela do místa výkonu práce, neboť od samého počátku pracovního vztahu měla s žalovanou dohodnutý tzv. home office a v kanceláři žalované tak plnila pracovní úkoly podle potřeby a aktuální situace. Od zaměstnavatelky dostala mobilní telefon, notebook, vozidlo, práci jí zadával jednatel žalované. Zadané úkoly podle jejího přesvědčení plnila svědomitě, a pokud docházelo ke zpoždění, ne její vinou. Pokud je jí vytýkáno neplnění svěřených úkolů v rámci programu [anonymizována dvě slova], v důsledku čehož mělo žalované hrozit to, že budou zamítnuty nároky některých klientů, takto není pravda. Ona přitom neabsolvovala žádné školení či vzdělávací cyklus v této agendě, veškeré znalosti získávala formou samostudia. Nové klienty zapisovala do tabulky do dvou dnů v co nejkratším čase a pak bylo na obchodních zástupcích, aby si případ převzali, což častokrát urgovala. K výtce na nepořádek ve vozidle, tak ihned po oznámení výtky vozidlo uklidila a snažila se vůz udržovat ve stavu podle představ žalované. S žalobou proto nesouhlasí. 4. Z úvodního základního vyjádření žalované k žalobě ze dne 15. 8. 2019 soud zjistil, že pracovní poměr žalobkyně byl podle názoru žalované okamžitým zrušením proveden správně, neboť tato hrubě porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů asistentky. Na zvlášť hrubé porušení povinností byla upozorněna již ve vytýkacím dopise ze dne 19. 4. 2019 s tím, že již předtím byla několikrát neformálním způsobem upozorněna na nedostatky nadřízeným. Žalobkyně porušila své povinnosti tím, že nedocházela do místa výkonu práce, tedy do kanceláře na adrese [ulice a číslo] v [obec] v dobu stanovenou v pracovní smlouvě, nereagovala na zadání práce dostatečně rychle, čímž se prodlužovaly lhůty, v nichž byla [právnická osoba] [právnická osoba] schopna komunikovat se zákazníky a partnery, neplnila v termínech zadané úkoly, díky tomu, že neplnila úkoly jí svěřené, hrozí žalované zamítnutí nároku některých klientů. Opakovaně pak nezapisovala nové klienty do tabulky do dvou pracovních dnů a neudržovala pořádek ve svěřeném vozidle. Na toto byla žalobkyně opakovaně upozorňována a žádána o zlepšení pracovní kázně, což se však nestalo. Předem neomluvená a opakovaná absence asistentky, opakované nedodržování termínu plnění zadané práce dosahují takové intensity, že po žalované nebylo možno spravedlivě požadovat, aby žalobkyni nadále zaměstnávala, byť pouze po výpovědní dobu. 5. Pokud je v žalobním návrhu uvedeno, že žalobkyně měla tzv. home office, tak je to účelové tvrzení, kterým se ona snaží částečně zakrýt svou absenci na pracovišti. Žalobkyně nedocházela do zaměstnání, svou absencí porušovala sjednané podmínky pracovního vztahu, kde již i s odkazem na judikaturu lze dovodit, že samotná absence např. 5 dní v zaměstnání je důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. 6. Žalobkyně porušila vícero povinností, procesní obrana je shledávána jako zcela účelová, žalobkyně byla vyzvána k nápravě, k nápravě v přiměřené lhůtě nedošlo. Pokud by soud tvrzení žalované nepovažoval za dostačující, nechť soud tedy žalovanou poučí podle § 118a o. s. ř. 7. Následná jednání ve věci pak byla provedena dne 7. 10. a 9. 12. 2019 a 3. 6. a 5. 8. 2020. 8. Soud ve věci prvotně konstatuje, že neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyně uplatnila u soudu ve lhůtě dané ustanovením § 72 zákoníku práce, tj. nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním, to s ohledem na to, že v žalobě a ve vyjádření žalované byl tento časový okamžik částečně zpochybňován, nesporné však je, že žaloba byla podána soudu včas, což ani žalovaná ve vyjádřeních nikde nezpochybňovala. 9. Při prvním jednání před jeho zahájením pak ze strany soudu bylo konstatováno, že dosavadní skutková vylíčení uvedená ve spisu považuje jako za neúplná, a to především na straně žalované, kdy soud konstatoval, že neví, jaká byla náplň práce činnosti žalobkyně, její podrobná vlastní činnost tak, aby to bylo možno konfrontovat s okamžitým zrušením pracovního poměru. Ve věci tedy přichází v úvahu, aby žalovaná doplnila veškeré body 1 – 6 okamžitého zrušení pracovního poměru o zcela konkrétní skutečnosti, neboť tyto body jsou uvedeny v okamžitém zrušení pracovního poměrně obecně. 10. Dále bylo konstatováno, že soud k prvnímu jednání předvolal svědky paní [příjmení] a pana [příjmení], pokud žalovaná ale hodlá jejich výpověďmi prokazovat porušení pracovních povinností žalované, takto musí nejdříve. Dále bylo konstatováno, že soud očekával, že k jednání soudu se dostaví jednatel žalované, který byl navržen původně k provedení účastnického výslechu, ale k jednání se nedostavil. 11. Ze strany soudu pak bylo dále konstatováno, že předvolaní svědci při prvním jednání vyslechnuti nebudou. 12. Z vyjádření žalobkyně při prvním jednání pak bylo dále zjištěno, že jako asistentce jí byla zadávána práce přes telefon, dělala to z domova, vyřizovala dotace, zařizovala různé výstavy, všechno kolem, podklady pro obchodní zástupce. Měla domluvený home office, chodila do práce málo, až po domluvě s panem [příjmení] (jednatel žalované) nebo s někým z obchodních zástupců psala články do novin, na webové stránky. Bydlela v [obec]. Předtím první dva měsíce bydlela ještě ve [obec]. Nyní bydlí v [obec]. K zadávání úkolů sdělila, že jí přišla SMS, udělejte to a to, zavolejte tomu a tomu. Spoustu úkolů měla obtížných, protože neměla takové pravomoci jako jednatel, takto doháněla i často plnou mocí od něj a dělala spoustu věcí, které by měl dělat on. On to dával jí, protože to údajně nestíhal. Když nastoupila do zaměstnání, tak jí byl zadán jeden úkol a ten plnila, pak to byly další, byly to malé úkoly, hromadilo se to. Když začínala, tak jí nebyla sdělena pořádně náplň práce, jenom jí byl zadán určitý úkol, to bylo např. přepsat nějaký ceník nebo tak. Pak plnila úkoly, co chodily od jednatele nebo pana [příjmení]. Bezprostředním nařízeným byl jednatel. Ona byla jediný zaměstnanec, na ostatní má žalovaná živnostenský list. Kancelář neměla, byli domluveni, že bude pracovat z domova, proto dostala telefon a počítač. [tov. značka] byla pracovní, bylo to polepené s názvem firmy, auto měla k osobním účelům. Z provozu jí nehradili nic, platila si benzin sama. V kanceláři firmy pracoval pouze pan [příjmení], ti ostatní všichni pracovali z domova. Paní [příjmení] nezná. Jednatel tam věčně nebyl. Měla zapisovat klienty do tabulek web, což dělala, bylo jí to vytknuté v tom vytýkacím dopise, předtím ne. Když se vzbudila, tak přišla k počítači, začala zapisovat klienty do tabulek. Nepořádek v autě jí byl vytknut, měla tam nějaké oblečení, pet lahve. K dotazu, zda jí byl konkrétně nějaký úkol vytýkán, takto bylo ohledně dotací, to je [anonymizováno]. K tomu se bránila, že neměla dostatečné podklady, když je měla dostat, tak si je vyžádala znovu, ty nepřišly. Ona to neudělala, bylo jí to vytknuto a bylo to pořád dokola. S jednatele žalované se viděla týdně, občas jednou za 14 dní. Do sídla firmy