2 C 192/2025-24 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalované domáhala zaplacení částky 19 423,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná spolu s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřely dne 23. 8. 2023 smlouvu označenou smlouva o půjčce č. , číslo, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut na její bankovní účet úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách po 1 692 Kč. Žalovaná však na svůj dluh hradila pouze částečně, ve výši 12 415,54 Kč, nesplácela řádně a včas, a proto jí byl úvěr ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se sjednanými podmínkami ke dni 22. 11. 2024 zesplatněn. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2025. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně v žalobě uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost tím, že žalovanou lustrovala v bankovních a nebankovních registrech klientských informací (SOLUS) a veřejných databázích (insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra). Kromě nesplacené jistiny požaduje žalobkyně též úrok a úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet (zjištěno ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 4. 2. 2023 a z údajů klienta fyzické osoby). Žalovaná uzavřela dne 23. 8. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru (zjištěno z žádosti žalované o spotřebitelský úvěr, z produktových podmínek pro osobní úvěry , právnická osoba, ., z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , číslo, a z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , číslo, ). Součástí této smlouvy byly i další smluvní dokumenty (zjištěno z Všeobecných obchodních podmínek, ceníku produktu a služeb pro soukromé osoby platného od 14. 11. 2022). Na základě této smlouvy čerpala žalovaná peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalované), které se zavázala vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 1 692 Kč (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila dne 22. 11. 2024 v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění úvěru, o čemž žalovanou informovala (zjištěno z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 22. 11. 2024 včetně dokladu o odeslání). Žalovaná na úvěr uhradila celkem 12 415,54 Kč (zjištěno z výpisu z minutové půjčky). Pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni (zjištěno z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023 ze dne 13. 12. 2023, ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023/14 ze dne 26. 2. 2025 a potvrzení úplaty z 5. 3. 2025). O čemž byla žalovaná informována (zjištěno z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13. 3. 2025 včetně dokladu o odeslání a vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2025 včetně dokladu o odeslání). Dne 8. 4. 2025 byla žalované ještě zaslána předžalobní upomínka (zjištěno předžalobní výzvy ze dne 8. 4. 2025 včetně dokladu o odeslání).4. Z návrhu změny smluvních podmínek ze dne 22. 4. 2024 a oznámení o změně čísla účtu pro splácení úvěru ze dne 2. 1. 2025 neučinil soud žádná skutková zjištění, když k nim žalobkyně neuvádí žádná tvrzení, která těmito důkazy mají být prokázána.5. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).7. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje okamžik vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je kromě ochrany spotřebitele i postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku v prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (více viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, )8. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 ukládá povinnost poskytovateli před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absol