Okresní soud v Prachaticích 8 C 60/2026-13 – Insolvence

Žalobce žalobou ze dne 17. 6. 2026 navrhl, aby byla zrušena jeho vyživovací povinnost vůči žalovaným, která byla stanovena na základě rozhodnutí Okresního soudu v Prachaticích s odůvodněním, že podle jeho informací jsou obě jeho děti, tedy žalovaní, zaměstnány a mají vlastní příjem, ze kterého jsou schopny samostatně hradit své životní potřeby. Žalobce nemá kvůli dlouhodobě omezené komunikaci se žalovanými informace o jejich pracovním zařazení. Má však za to, že obě děti jsou schopny se samy živit, a proto pominul zákonný důvod pro trvání vyživovací povinnosti.2. Při jednání soudu dne 17. 8. 2026 žalobce setrval na své žalobě, jestliže podle něj žalovaní již pracují, dceři je , hodnota, let. Žalobce si nyní zařizuje insolvenci, bylo mu doporučeno, aby si tuto otázku vyřešil.3. Prvá žalovaná se k jednání omluvila a souhlasila, aby soud věc rozhodl v její nepřítomnosti. K žalobě se vyjádřila tak, že vysokoškolské studium úspěšně ukončila , datum, . K vyjádření přiložila kopii diplomu vystaveného , název, v , adresa, dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno, že prvá žalovaná získala vysokoškolské vzdělání studiem v , název, . Studium ukončila s vyznamenáním a je jí udělen akademický titul , název, .4. Druhý žalovaný se taktéž omluvil ze soudního jednání s tím, že souhlasí, aby soud věc rozhodl v jeho nepřítomnosti. K návrhu se vyjádřil tak, že střední odbornou školu úspěšně ukončil , datum, a ode dne , datum, byl již poprvé zaměstnán. K vyjádření předložil vysvědčení o závěrečné zkoušce vystavené , právnická osoba, , adresa, , ze dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno, že vykonal závěrečnou zkoušku ve vzdělávacím oboru , název, . Úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky získal střední vzdělání.5. O vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovaným bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 20. 8. 2014, č. j. 3 P 97/2010-40, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2014. Žalobci byla stanovena povinnost platit prvé žalované na výživném částku 2 200 Kč měsíčně a na výživu druhého žalovaného částku 1 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2014.6. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.7. Soud z předložených potvrzení o studiu zjistil, že prvá žalovaná úspěšně ukončila vysokoškolské studium státní závěrečnou zkouškou dne , datum, . Tím byla dovršena její soustavná příprava na budoucí povolání. Soud současně přihlédl k tomu, že školní, respektive akademický rok končí až dne , datum, (§ 57 odst. 2 školského zákona, dle kterého školní rok trvá od 1. 9. do 31. 8. následujícího kalendářního roku). Za situace, kdy prvá žalovaná řádně dokončila studium, považoval soud za důvodné zachovat vyživovací povinnost do konce období bezprostředně navazujícího na ukončení studia. Od , datum, tedy již nebyla osobou soustavně se připravující na budoucí povolání a soud proto od tohoto dne vyživovací povinnost žalobce vůči ní zrušil. Druhý žalovaný ukončil studium v učebním oboru , název, dne , datum, . Z jeho vyjádření vyplývá, že od , datum, nastoupil do zaměstnání, v němž je ekonomicky aktivní. Tímto dnem tedy nastala schopnost opatřovat si vlastní prostředky k úhradě potřeb a odpadl důvod pro další trvání vyživovací povinnosti rodiče. Soud proto vyživovací povinnost žalobce vůči němu zrušil počínaje dnem 1. 7. 2023.8. Ve věci zcela úspěšnému žalobci by náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce na těchto nákladech ničeho neuplatnil, bylo proto rozhodnuto tak, že se mu právo na jejich náhradu nepřiznává.