5 C 15/2012-764 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobním návrhem podaným dne , datum, zaplacení částky 119 998 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě dědické dohody schválené Okresním soudem v , adresa, pod č.j. , Anonymizováno, byla podílovou spoluvlastnicí nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , kat. území , adresa, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Jednalo se o rodinný dům , Anonymizováno, postavený na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to v rozsahu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, těchto nemovitostí. Další podílovou spoluvlastnicí byla žalovaná ve výši 2/3 a , tituly před jménem, , jméno FO, v rozsahu 1/6. Žalovaná uvedené nemovitosti výlučně sama užívala od roku 2001, jí v užívání bránila a neposkytla jí za to žádnou kompenzaci. Doplnila, že od roku 2002 do roku 2009 užívala nemovitosti žalovaná jako její matka s jejím konkludentním souhlasem na základě dědické dohody. Následně ji žádala o umožnění užívání nemovitosti, což žalovaná odmítla a bezdůvodně se tak obohacovala. Proto po ní požaduje žalovanou částku za 3 roky zpět od podání žalobního návrhu. Za užívání celé nemovitosti stanovila částku 20 000 Kč měsíčně, což na její podíl činí 3 333 Kč měsíčně. V průběhu řízení rozšířila žalobní návrh na částku 144 132 Kč a soud uvedené rozšíření dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil, neboť pro toto byly ve spise podklady. Dále uvedla, že dne , datum, došlo k odvrtání zámků a nemovitost tak začala částečně užívat. Potvrdila, že později byla policií vykázána z nemovitostí, což však považuje za protiprávní a nemohla ji tak opětovně užívat. V průběhu řízení převedla svůj spoluvlastnický podíl na žalovanou, takže v době rozhodování již nebyla spoluvlastnicí nemovitosti.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu s ohledem na specifičnost případu, zejména blízký příbuzenský vztah obou účastnic a s ohledem na slušnost a morálku dětí k rodičům. Potvrdila svůj spoluvlastnický podíl na uvedených nemovitostech ve výši 2/3 a podíl žalobkyně ve výši 1/6. Poukázala na to, že žalobkyni nebránila v užívání nemovitosti a tato tam žila od února 2012 do června 2012. Nebylo však soužití s ní možné v jedné nemovitosti, proto byla nucena požádat o vydání předběžného opatření, na jehož základě byla žalobkyně z nemovitosti vykázána., právnická osoba, výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj bylo zjištěno, že na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , jsou jako spoluvlastnice domu čp. , Anonymizováno, st. pozemku č. , hodnota, a zahrady zapsány žalobkyně 1/6, , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž 1/6 a žalovaná 2/3.4. Z rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že soudem bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo žalobkyni uloženo nevstupovat do domu čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, , jakož i na pozemky č. , hodnota, a , Anonymizováno, a do prostorů vzdálených méně jak 40 metrů od pozemků, a to v době od , datum, do , datum, . Z odůvodnění usnesení vyplývá, že soud měl za osvědčené, že se žalobkyně dopustila jednání, kterým závažným způsobem ohrožovala zdraví, život a svobodu žalované. Jednalo se o jednání stupňující se od slovního napadení přes útok na lidskou důstojnost a zdraví u osob blízkých, a to ve vztahu dcery a matky. Rozhodnutím ze dne , datum, bylo uvedené předběžné opatření prodlouženo do , datum, a potvrzeno bylo Krajským soudem v , adresa, pobočkou v , adresa, dne , datum, pod č.j. , spisová značka, .5. Z následného usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že soudem byl schválen smír uzavřený mezi účastnicemi tak, že podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované. Tato byla povinna zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 413 333,33 Kč. V době tohoto vypořádání již , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla další spoluvlastnicí, neboť svůj spoluvlastnický podíl převedla na žalovanou, která v té době byla spoluvlastnicí v rozsahu 5/6.6. Ze zprávy , adresa, – komise k projednávání přestupků bylo zjištěno, že u daného orgánu byla vedena celá řada řízení na základě podávaných návrhů týkající se přestupků jak žalobkyně, tak žalované. V mnoha případech nebylo přestupkové řízení ani zahajováno, veškeré přestupky se týkaly společného soužití obou účastnic.7. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že v době svého mládí v domě bydlela, později se odstěhovala a spoluvlastnický podíl k uvedeným nemovitostem získala v dědickém řízení. Veškeré vybavení domu bylo v dědickém řízení přiznáno žalované. S žalovanou jako svojí matkou nevycházela a žalovaná roce 2005 vyměnila klíče u domu. Později se dostala do obtížné situace, byla nemocná a požadovala proto po matce, aby jí umožnila bydlení v domě. Jednala s ní o tom, ale ta jí řekla, že jí bydlení neumožní, má tam umístěné věci pro své podnikání. Jednání byl přítomen pan Málek. Poprvé projevila zájem nastěhovat se do domu v roce 2009, kdy kvůli svému zdravotnímu stavu přišla o zaměstnání. Měla zlomenou ruku a nohu v orthéze a za pronájem platila 6 000 Kč měsíčně. Na Vánoce 2009 přijela s panem , jméno FO, k žalované, neboť ji napadlo, že by mohla v domě bydlet, i když věděla, že žalovaná je konfliktní. Do domu se však nastěhovala fakticky až , datum, , kdy nechala odvrtat zámek. Užívala jeden pokoj v prvním patře a koupelnu a toaletou spolu s žalovanou, která měla klíče. , adresa, odvrtala proto, že žalovaná na její výzvy nereagovala, klíče jí nepředala. Potvrdila, že si následně pořizovala určité nahrávky při konfliktech s matkou, zejména pro svoji ochranu. Následně se musela na základě předběžného opatření vystěhovat, respektive dům opustit, má však za to, že se jednalo o důkazy zmanipulované. V období od Vánoc 2009 do ledna 2011 se setkala s žalovanou pouze jednou, na základě konfliktu však musela odjet. Žalovanou žádala o umožnění bydlení v domě. Potvrdila, že se nepodílela o úhradě nákladů za dům, neboť to na základě dědického řízení, považovala za kompenzované tím, že žalovaná užívá její podíl.8. Z účastnické výpovědi žalované bylo zjištěno, že žalovaná měla klíče od domu, do domu jezdila a měla tam své věci. Popřela, že by jí znemožňovala vstup do domu, žalobkyně však později začala nárokovat pobyt v domě, odvrtala zámek (rok si nepamatuje), následně zbudovala ohradu, přivezla si kočku a kozu. Uvedla, že žalobkyně jí nepožádala o to, aby měla vymezenou určitou část v domě, kterou využívala, nepožádala písemně ani ústně. Následně žalobkyně bez jakékoli dohody užívala dětský pokoj, do kterého si nastěhovala svůj nábytek a své věci, vše si zamykala. Sama jí vyklidila místnost v přízemí, ke kterému náleží i samostatné sociální zařízení.9. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, (čl. 372) bylo zjištěno, že žalobkyně je její spolužačkou ze základní školy a byla i její sousedkou, zná tak i žalovanou jako její matku. O jejich vzájemných vztazích je jí známo pouze ze sdělení žalobkyně, sama nebyla přítomna žádnému konfliktu. V té době o žádných problémech mezi účastníky nevěděla, až později jí žalobkyně sdělila, že má problémy v předchozím bydlišti v Brně a že má zájem bydlet u matky, kde má podíl na nemovitostech, ale matka to nechce umožnit. Následně u matky bydlela, žalobkyni v domě navštívila na základě jejího pozvání a má za to, že žalobkyně užívala dětský pokoj a příslušenstvím, pokoj byl vytápěn. Žalobkyně tam měla psa, kočku i kozu.10. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobkyně ve vesnici dříve bydlela, poté se odstěhovala a později měla zájem u matky bydlet. Užívala pokoj v prvním patře, od žalobkyně se dověděl, že má s matkou nějaké problémy.11. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že obě účastnice zná od roku 1994. Žalobkyně se později odstěhovala do , adresa, , následně se však chtěla vrátit do Valů, protože se z předchozího bydliště musela odstěhovat. Žalovaná s tím však nesouhlasila. Nastěhovala se do domu ve Valech až v lednu 2012, ale s žalovanou měla konflikty. Následně žalovaná vyměnila zámky v domě, a to v koupelně a na toaletě, ale žalobkyni klíče nepředala. Poté co si žalobkyně pořídila kozu, požádala ho o postavení ohrady, k čemuž potřeboval přístup k zásuvce na 380V. Žalovaná však přístup k zásuvce zamezila. Později, když byla žalobkyně vykázána z domu, udělila mu plnou moc, aby se mohl starat o její kočku a kozu. Potvrdil, že byl přítomen jednání žalobkyně s žalovanou, kdy žádala o umožnění o bydlení v domě. Žalovaná jí sdělila, že dům používá pro své podnikání a žalobkyni do domu nevpustila. Dům začala užívat žalobkyně od ledna 2012.12. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, /č.l. 413/ bylo zjištěno, že s žalobkyní v dřívější době bydlel a v roce 2009 ho žalobkyně požádala, aby jí zavezl po známých,