15 C 176/2020-31 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 29 082 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny za dobu od 17. 3. 2018 do zaplacení (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 4 634,94 Kč), c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (27 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 19 194,12 Kč), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 23 186 Kč. 2 Tvrdil, že [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy číslo 29. 6. 2016 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) zápůjčku ve výši 31 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 7 722 Kč (administrativní zpracování) a 13 330 Kč (hotovostní inkaso). Poslední splátku měl zaplatit 23. 8. 2017. Dluh však splnil toliko částečně, poslední platbu učinil 9. 3. 2018 a zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020. 4 Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. 5 Žalovaný se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 6 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 7 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání zápůjčky, ujednání o úrocích, vrácení zápůjčky ve splátkách, ujednání o poplatcích. 8 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 12 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15 Po provedeném dokazování soud žalobě zčásti vyhověl, pokud jde o požadavky na zaplacení jistiny, úroku z jistiny. 16 V tomto rozsahu posoudil totiž soud smlouvu jako platnou. Soud se při posuzování platnosti zabýval vedle podstatných náležitostí smlouvy o zápůjčce tím, zda poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele zápůjčku splácet. Soud má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalovaného, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutou zápůjčku splácet. Přitom pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od něj nejen informace, ale i listiny, na základě nichž jeho schopnost splácet posoudil. Ve zbývajícím rozsahu pak ohledně platnosti smlouvy třeba odkázat na body 22-28 odůvodnění. 17 Tato požadovaná plnění jsou totiž po právu dle smlouvy a dle § 2390 občanského zákoníku (vrácení zápůjčky, zaplacení úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 18 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 19 Právo na úroky z prodlení vedle úroků je dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 20 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá. 21 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 22 Po právu však z důvodů popsaných v dalších bodech není požadavek žalobce na zaplacení poplatků. 23 Smlouva o zápůjčce je zpravidla sjednávána jako úplatná, ostatně jinak tomu není ani v rozhodované věci. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 24 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí zápůjčky (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. 25 V rozhodované věci byly ujednány: (1) poplatek za administrativní zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní inkaso splátek. 26 Ekonomickou funkcí zápůjčky je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak taková zápůjčka nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení zápůjčky dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administrativní činnost však bude jiná. Nelze však uzavřít, že by byla nutně stejná jako v případě hotovostního inkasa. Možnost volby bezhotovostního režimu poskytnutí a splácení zápůjčky je jen zdánlivá a má toliko zastřít nepřiměřenou výši poplatku za hotovostní inkaso splátek a zdůvodnit celkovou nepřiměřenou výši ceny zápůjčky. 27 Soud na základě úvah v bodech 23-26 odůvodnění shledává, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 28 Pokud jde o procesní aspekt částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. 29 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 30 Úspěch žalobce možno vyjádřit následovně: 55,64 % 31 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu. 32 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 2 614 Kč (výše po doměření), b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen„ vyhláška“) v rozsahu 2x 3 220 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, c) odměnu advokáta ve výši 1 610 Kč za odeslanou předžalobní výzvu (tj. upomínku) dle