7 C 66/2020-52 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalované 8 000 Kč s úrokem z prodlení, smluvní pokutu ve výši 3 096 Kč a částku 150 Kč jako kapitalizovaného úroku. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 19.10.2017 byla mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta právním předchůdcem žalobce finanční hotovost ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku ve výši 8 000 Kč s příslušenstvím do 18.11.2017. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, v důsledku čehož právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení, jak bylo v úvěrové smlouvě ujednáno, tj. částky 3 096 Kč za období od 19.11.2017 do 11.12.2018 a dále částky 150 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2018, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 29.1.2019. Žalovaná přes upomínání však na dlužnou částku nic nezaplatila. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 21.4.2019 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Žalobce svým podáním ze dne 23.11.2020 vzal žalobu co do smluvní pokuty ve výši 3 096 Kč a částky ve výši 150 Kč zpět, soud proto řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. zastavil (výrok II.). 5. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 19.10.2017, Standartními informacemi o úvěru podepsanými žalovanou, měl soud prokázáno, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr zaplatit do 30 dnů od poskytnutí úvěru, úvěr žalovaná převzala v hotovosti. Dopisy ze dne 7.10, 19.12 a 30.12.2017 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovaného o úhradu dluhu upomínal. 6. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2018 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupníka ze dne 29.1.2019. Žalované byla žalobcem zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 9.10.2019 s podacím lístkem. <i>7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí, když žalovaná v řízení zůstala pasivní a netvrdila ani neprokázala, že by žalobcem tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, naopak žalobce předloženými listinami prokázal svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalované. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 o.z., neboť mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdce žalobce svou smluvní povinnost splnil a žalované sjednaný úvěr poskytl, žalovaná však úvěr řádně nesplatila, a žalobce se nyní po právu domáhal zaplacení dlužné částky úvěru. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 o.z. z dlužné jistiny, kdy se žalovaná od 19.11.2017 ocitla v prodlení. Výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni vzniku prodlení. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 1 bod 2 citované vyhlášky) částku 300 Kč. Za 2,5 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, jednoduchou předžalobní výzvu dle ust. § 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) činí odměna advokáta celkem 750 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhrada za DPH ve výši 21%, tj. 220,50 Kč. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 38,60 % z celku (úspěch žalobce činí 69,30 % - úspěch žalované 30,70 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 799,40 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.