10 C 202/2021-33 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2021 zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím (tj. zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 4 505 Kč od 19. 6. 2008 do 25. 6. 2009). Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 19. 6. 2008 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50 880 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t.j 25. 6. 2009. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalované na její dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 16 375 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 34 505 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 30 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 505 Kč (kapitalizovaný úrok). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018, žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 11. 9. 2018. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Přes upomínky žalovaná žalobci dlužnou částku do dne podání žaloby neuhradila. 2 Usnesením č.j. 10 C 202/2021-26 ze dne 7. 9. 2021 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované společně se žalobou doručeno dne 20. 9. 2021, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalované za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na adresu evidovanou jako bydliště žalované v centrální evidenci obyvatel. 3 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila a žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. <i>4 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen“ obč. zák.“.</i> <b><i>5 Dle § 657 obč. zák., ve znění účinném ke dni vzniku nároku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</b></i> <b><i>6 Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</b></i> <b><i>7 Dle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</b></i> 8 Po provedeném řízení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl na základě následujících skutkových zjištění: 9 Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 19. 6. 2008 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], půjčil žalované částku 30 000 Kč, přičemž se žalovaná zavázala uhradit v souvislosti s touto půjčkou částku 20 880 Kč jako„ souhrnný poplatek“ v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčených peněz. Smlouvou o postoupení pohledávek s přiloženým seznamem bylo prokázáno, že s účinností ke dni 24. 8. 2018 postoupil právní předchůdce žalobce tomuto pohledávku za žalovanou v celkové výši 34 505 Kč. Postoupení bylo smluvními stranami žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 9. 2018. Podle upomínky ze dne 12. 4. 2021 žalovaná na dlužnou částku k tomuto datu nic nezaplatila. Žalovaná, byť byla soudem vyzývána, netvrdila ani neprokazovala takové skutečnosti, jež by vyvracely tvrzení a důkazy žalobce. 10 Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 11 V řízení má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobci z titulu smlouvy o půjčce dle ust. § 657 obč. zák. ve znění účinném ke dni vzniku nároku částku 34 505 Kč, neboť převzetí půjčky stvrdila ve smlouvě o půjčce vlastním podpisem. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či, byť z části, zanikl, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to spolu s úroky z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř., kdy soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu nákladů řízení představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 381 Kč, 2,5 úkonu právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 x paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náhradu nákladů řízení, celkem ve výši 3 256,50 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 13 Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.