105 EC 734/2011-105 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala po žalované zaplacení částky 167 309,20 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru TREND a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] (dále jen„ předmětná úvěrová smlouva“) uzavřené mezi nimi dne 27. 2. 2009. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 160 000 Kč, který postupně žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 388 Kč vždy k 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit žalobkyni pro případ porušení smluvních povinností smluvní pokutu ve výši, která o 10 % převyšuje sjednanou úrokovou sazbu z překlenovacího úvěru z dlužných úložek. Žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradila toliko částku 9 735 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 5. 3. 2010 upomínku a výzvu před podáním žaloby, v níž ji upozornila na možnost zesplatnění úvěru. Protože žalovaná dluh neuhradila, žalobkyně v souladu s čl. 11 úvěrových podmínek odstoupila od smlouvy a úvěr ke dni 30. 4. 2010 zesplatnila. Po zesplatnění žalovaná na dluh ničeho neuhradila. V souladu s čl. III. smlouvy došlo dne 4. 3. 2011 k realizaci hotovostního zajištění v podobě zástavního práva k účtu ze stavebního spoření žalované, a to ve výši 315,40 Kč. 2. Žalovaná částka se dle žalobkyně skládá z jistiny, smluvní pokuty, úhrad za správu a vedení účtu a paušalizovaného úroku z úvěru vzniklého do zesplatnění. Příslušenství je pak tvořeno úroky z úvěru a zákonnými úroky z prodlení. 3. Žalovaná se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. 4. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že na žalovanou byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 5. 9. 2013, č. j. [insolvenční spisová značka] prohlášen konkurs. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 2. 2014, č. j. 105 EC 734/2011-41 bylo řízení dle ust. § 140 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“) přerušeno. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec] ze dne 31. 8. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka] byl zrušen konkurs na majetek žalované a žalobci byla na přihlášené pohledávky ve výši 640 866,94 Kč vyplacena částka 24 500,12 Kč. 6. Při jednání soudu dne 9. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 5 486,04 Kč, a to s ohledem na započtení uvedené částky získané v insolvenčním řízení na žalovanou pohledávku. 7. Z předmětné úvěrové smlouvy ze dne 27. 2. 2009 a z úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované překlenovací úvěr ve výši 160 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet, vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaná se uvedenou smlouvou také zavázala uhradit žalobkyni pro případ porušení smluvních povinností smluvní pokutu ve výši, která o 10 % převyšuje sjednanou úrokovou sazbu z překlenovacího úvěru z dlužných úložek. 8. Z transakční historie žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila na dluh pouze částku 9 735 Kč. 9. Z upomínky a výzvy plyne, že tato byla zaslána žalované dne 5. 3. 2010 a žalovaná byla touto výzvou vyzvána k úhradě dlužné částky a současně upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. 10. Žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni 30. 4. 2010 zesplatnila a dne 4. 3. 2011 realizovala hotovostní zajištění v podobě zástavního práva k účtu ze stavebního spoření žalované. 11. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 12. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Soud tak učinil skutkový závěr, podle něhož se žalovaná na základě předmětné úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek zavázala řádně a včas splácet překlenovací úvěr v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaná předmětný úvěr postupně čerpala, ale řádně a včas nesplácela, ač k tomu byla žalobkyní upomínána. Ke dni podání žaloby dlužila žalovaná částku 167 309,20 Kč, skládající se z jistiny ponížené realizací hotovostního zajištění, smluvní pokuty, úhrady za správu a vedení účtu a paušalizovaného úroku z úvěru vzniklého do zesplatnění. Příslušenství je tvořeno úroky z úvěru a zákonnými úroky z prodlení. Po zpětvzetí žaloby žalobkyní v důsledku započtení obdržené částky v insolvenčním řízení na žalovanou pohledávku činí dlužná částka celkem 161 823,16 Kč. 14. Protože právní vztah mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem vznikl před účinností nového občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 („ o. z.“), budou se právní vztahy mezi účastníky řídit zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem (dále jen„ ObchZ“), zejména ust § 497 a násl. ObchZ. Povinnost žalované k vrácení sjednaných úroků pak plyne z ust. § 502 odst. 1 věta první ObchZ. Smluvní pokutu pak upravuje ust. § 544 a násl. zákona č. 40/1964, občanského zákoníku. 15. Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 ObchZ za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle § 502 odst. 1 věta první ObchZ je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Povinnost žalované zaplatit, resp. vrátit žalobkyni úvěr vyplývá z § 503 a § 504 ObchZ. 16. Soud vycházel z provedených listinných důkazů (§ 120 o. s. ř.), když na žalované bylo, aby případně v řízení tvrdila a prokázala, že žalovaná povinnost nevznikla či zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatila, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 17. Výrokem rozsudku pod bodem II. soud uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku 161 823,16 Kč a příslušenství této pohledávky, jež tvoří obchodní úrok ve výši 66 616,20 Kč, kapitalizovaný (již vypočtený) k datu 30. 5. 2017 a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 81 791,40 Kč rovněž vypočtený k datu 30. 5. 2017 a ode dne následujícího tj. od 31. 5. 2017 do zaplacení dosud nevypočtený obchodní úrok ve výši 5,95 % ročně z částky 154 198,56 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 154 198,56 Kč od 31. 5. 2017 do zaplacení, když nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku, nebo jen její část uhradila. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle ustanovení § 497 a násl. ObchZ. Žalované byl řádně dle smluvních ujednání poskytnut překlenovací úvěr, žalovaná však úvěr řádně nesplácela, proto jí byla naúčtována důvodně i smluvní pokuta ve výši 136,90 Kč, v souladu s ust. § 544 a násl. zákona č. 40/1964, občanského zákoníku O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v návaznosti na ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. 18. Ve zbývající části co do částky 5 486,04 Kč soud s ohledem na zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu řízení bez dalšího zastavil (výrok I.). Výrok I. tedy upravuje zastavení řízení v části dlužné částky ve výši 5 486,04 Kč. 19. O nákladech řízení soud rozhodl ve výroku III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., podle něhož jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). V daném případě je zřejmé, že částečné zastavení řízení zavinila žalovaná, když po podání žaloby obdržela žalobkyně v rámci insolvenčního řízení žalované jako dlužnice částku ve výši 5 486,04 Kč, jež byla následně započtena na celkovou dlužnou částku. Žaloba tak byla podána důvodně a k jejímu zpětvzetí došlo v důsledku chování žalované. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ust. § 150 o.s.ř. soud v projednávané věci neshledal a žalobkyni proto přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně v řízení zaplatila soudní poplatek ve výši 3 250 Kč, dále zástupce žalobkyně učinila v řízení 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), poloviční úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) citované vyhlášky za jednoduchou výzvu k plnění. Žalobkyni tak náleží odměna 26 670 Kč (7 620 Kč/úkon z tarifní hodnoty dle § 7 bod 5 advokátní