106 C 20/2019-163 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh, kterým se domáhala zaplacení částky 68 100 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne 13. 3. 2018 v režimu občanského zákoníku a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, na plnění veřejné zakázky malého rozsahu smlouvu o dílo [číslo] 2018 [číslo], jejímž předmětem bylo zabezpečení řádného stavebně-technického stavu objektu ESO přístřešku [číslo] ve vojenském areálu [obec] [ulice] kasárna. Žalovaná se zavázala provést pro žalobkyni opravu ESO přístřešku [číslo] v areálu PS [číslo] [obec] [ulice] kasárna dle podrobné specifikace díla obsažené v příloze [číslo] s tím, že dílo bude provedeno žalovanou dle jí zpracovaného a žalobkyní posléze odsouhlaseného časového harmonogramu prací. Cena za dílo byla sjednána ve výši 682 348,18 Kč bez DPH, smluvní strany sjednaly termín předání a převzetí pracoviště a zahájení stavebních prací dne 14. 5. 2018 a termín dokončení stavebních prací a předání a převzetí díla nejpozději do 11. 7. 2018. Současně se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení žalované s prováděním prací uhradí žalovaná žalobkyni smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč, a to za každý jednotlivý případ. Dále se dohodly, že v případě nedodržení termínu pro dokončení a předání díla žalovanou uhradí žalovaná žalobkyni smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč, a to za každý i započatý den prodlení, když splatnost smluvních pokut byla sjednána ve lhůtě 30ti dnů ode dne vyúčtování smluvní pokuty. Smlouva o dílo nabyla účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv podle zák. č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinností některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registraci smluv, když v registru smluv byla tato uveřejněna dne 19. 3. 2018. Žalobkyně uvedla, že žalovaná neprováděla předmětné dílo v termínech dle časového harmonogramu. Práce s názvem„ 03. konstrukce klempířské“ měly být dokončeny do 11. 7. 2018, zápis ve stavebním deníku ze dne 7. 8. 2018 však svědčí o tom, že žalovaná byla s těmito pracemi v prodlení. Žalobkyni tak vznikl vůči žalované nárok na smluvní pokutu ve výši 3 900 Kč za tento jednotlivý případ. Žalobkyně uvedla, že žalovaná nedodržela ani konečný termín pro dokončení a předání díla a dílo provedla a žalobkyni předala až dne 8. 8. 2018, jak vyplývá z předávacího protokolu z téhož dne podepsaného oběma smluvními stranami. Žalovaná tak byla v prodlení s dokončením díla od 12. 7. 2018 do 8. 8. 2018, tj. 28 dní, a žalobkyni tak v souladu s uzavřenou smlouvou vznikl vůči žalované nárok a zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 900 Kč za každý i započatý den prodlení, tj. nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 109 200 Kč. Cenu díla ve výši 682 348,18 Kč vyúčtovala žalovaná žalobkyni daňovým dokladem ze dne 8. 8. 2018 a žalobkyně žalované cenu díla v plné výši dne 3. 9. 2018 uhradila. Dne 23. 8. 2018 vystavila žalobkyně žalované penalizační fakturu na částku v celkové výši 113 100 Kč, kterou vyúčtovala smluvní pokuty za prodlení žalované s prováděním prací dle časového harmonogramu ve výši 3 900 Kč a za prodlení žalované v souvislosti s nedodržením termínu pro dokončení a předání díla ve výši 109 200 Kč. Splatnost penalizační faktury nastala dne 4. 10. 2018. Přípisem ze dne 20. 11. 2018 žalovaná žalobkyni sdělila, že nesouhlasí s uplatněnou výší smluvních pokut, avšak současně uznala své částečné pochybení a žalobkyni sdělila, že uhradí částku 45 000 Kč, což dne 23. 11. 2018 učinila. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuvedla, na kterou ze smluvních pokut je platba určena, započetla ji žalobkyně na smluvní pokutu dle čl. 11 smlouvy o dílo ve výši 3 900 Kč a ve zbývající částce 41 100 Kč na částečnou úhradu smluvní pokuty dle článku [číslo] smlouvy o dílo. Žalobkyně uvedla, že žalovaná tak dosud neuhradila část smluvní pokuty dle článku [číslo] smlouvy o dílo ve výši 68 100 Kč a úhradu této částky neprovedla ani poté, že byla žalobkyní opakované vyzývána, mimo jiné i přípisem ze dne 30. 10. 2018, ve kterém žalobkyně žalovanou upozornila, že v případě neuhrazení smluvních pokut bude pohledávka předána k vymáhání soudní cestou, což žalobkyně považuje za předžalobní výzvu. 2. V doplňujícím podání žalobkyně uvedla, že důvodem nedodržení sjednaného termínu provedení díla bylo především prodlení žalované s dokončením montáže střešní krytiny. Podle zápisu ve stavebním deníku byl žalovanou dovezen a namontován zbytek trapézových plechů tvořících střešní krytinu a proveden odvoz staré krytiny až dne 7. 8. 2018. Při kontrole provádění prací ve dnech 11., 13., 16. a 18. 7. 2018 navíc žalobkyně zjistila, že na pracovišti nebyl přítomen žádný pracovník žalované a v rozporu s článkem 5.9 smlouvy o dílo nebyl k dispozici ani stavební deník. [jméno] žalovaná pak žalobkyni sdělila, že se potýká s nedostatkem pracovníků na výměnu krytiny, jakož i s technickými poruchami svých zařízení. Důvody prodlení žalované s provedením díla tak byly pouze a jen na její straně. Žalobkyně poukázala na to, že dílo převzala ihned následující den po dokončení montáže střešní krytiny s výhradou drobných vad nebránějících v užívání díla. Podmínkou předání díla bylo sepsání písemného protokolu podepsaného oběma smluvními stranami. Žalobkyně umožnila žalované splnění primárního závazku s drobnými vadami (nutnost opravy nátěru, úklid pracoviště). Chybějící střešní krytina však rozhodně nepředstavuje drobnou estetickou vadu nebránějící užívání díla. Do dokončení montáže střešní krytiny proto nebylo dílo způsobilé sloužit svému účelu. Se skutečností, že dílo má být prováděno ve vojenském zařízení ve vymezené pracovní době, byla žalovaná seznámena a tyto skutečnosti jsou uvedeny ve smlouvě o dílo i v zápise o předání a převzetí pracoviště ze dne 14. 5. 2018. Ve stavebním deníku není ze strany žalované uvedeno, že by dílo nemohla provádět z důvodu neumožnění přístupu ze strany žalobkyně. Žalobkyně poukázala na to, že je autonomním projevem vůle každé osoby, zda se bude ucházet o zadání veřejné zakázky či nikoliv, zda určitou smlouvu uzavře či nikoliv, přičemž obsah smlouvy na realizaci konkrétní veřejné zakázky je pro všechny účastníky stejný a je účastníkům zadávacího řízení znám. Žalovaná jako podnikatel, tj. profesionál, sama nese odpovědnost za závazky, které na sebe uzavřením smlouvy zcela vědomě převzala. Před účastí v zadávacím řízení měla žalovaná náležitě vyhodnotit své odborné schopnosti, časové a personální možnosti či eventuální rizika s daným předmětem plnění související. K účasti v zadávacím řízení a k uzavření smlouvy o dílo nebyla žalovaná ze strany žalobkyně nikterak nucena. K námitce žalované ohledně nepřiměřenosti sjednané pokuty žalovaná poukázala na to, že je třeba brát v úvahu okolnosti, které tu byly v době jejího sjednávání, a nelze ji posuzovat z hlediska skutečností, které nastaly až následně. Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku nelze hodnotit z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhotrvajícího prodlení dlužníka. Stejně tak ujednání o smluvní pokutě lze posuzovat za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za nichž byla smluvní pokuta sjednána. Takové okolnosti v daném případě dány nejsou. Smluvní pokuta ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je pak judikaturou posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy. Za určitých okolností neshledal Nejvyšší soud ČR nepřiměřenou smluvní pokutu ani ve výši 1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně má za to, že v době uzavření smlouvy o dílo, zde nebyly žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že ujednání o smluvní pokutě byla sjednána v rozporu s dobrými mravy, resp. že by při celkové ceny díla ve výši 825 641,30 Kč včetně DPH byla sjednaná smluvní pokuta nepřiměřená. 3. K námitkám žalované žalobkyně uvedla, že předmětná smlouva o dílo byla uzavřena v elektronické podobě přes elektronické tržiště [anonymizováno] dne 13. 3. 2018, když k ní tohoto dne obě smluvní strany připojily své elektronické podpisy, a to jednatel žalované [příjmení] [příjmení] a zástupce vedoucí oddělení provozu [obec] Ing. [jméno] [příjmení]. Oprávnění [jméno] [příjmení] jednat jménem žalované vyplývá z údajů zapsaných v obchodním rejstříku. Ing. [jméno] [příjmení] podepsal smlouvu o dílo jakožto zástupce vedoucí oddělení provozu [obec] odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem a jeho oprávnění vyplývá z ustanovení § 7 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích ve spojení s Rozkazem MO účinném od 1. 1. 2018 a dále z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek ze dne 31. 10. 2013, z níž vyplývá, že Ing. [jméno] [příjmení] je od 1. 1. 2014 zástupcem vedoucí oddělení provozu [obec] odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem. Z popisu pracovní činnosti jmenovaného pak plyne, že zastupuje vedoucí oddělení, plní úkoly v rámci přípravy, zadávání a kontroly veřejných zakáze