11 C 36/2020-34 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu dne 28.1.2020 zaplacení částky 9.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 15.2.2008 s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku 15.264 Kč (půjčka ve výši 9.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 6.264 Kč) formou 53 týdenních splátek po 288 Kč, ale své závazky nehradila řádně a včas a smlouva zanikla uplynutím doby, na niž byla sjednána, tj. po uplynutí 53 týdnů od data podpisu – tj. 20.2.2009. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 1.000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 došlo s účinností od 1.7.2015 k postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.à.r.l. a dále na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24.8.2018 na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 12.9.2018. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 9.000 Kč a kapitalizovaného úroku (souhrnného poplatku) ve výši 5.264Kč. Přes upomínky žalovaná žalobci dlužnou částku do dne podání žaloby neuhradila. 2 Usnesením č.j. 11 C 36/2020-26 ze dne 3.9.2020 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované společně se žalobou doručeno dne 11.-11.2020. 3 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná k výzvě soudu dle ust. § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) nevyjádřila a žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. <i>4 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen“ obč. zák.“.</i> <i>5 Dle § 657 obč. zák., ve znění účinném ke dni vzniku nároku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>6 Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>7 Dle § 517 odst. 1 obč. zák. (ve znění účinném do 31.12.2013), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.</i> 8 Po provedeném řízení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl na základě následujících skutkových zjištění: 9 Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 15.2.2008 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], půjčila žalované částku 9.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uhradit v souvislosti s touto půjčkou částku 6.264 Kč jako„ souhrnný poplatek“ v 53 týdenních splátkách po 288 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčených peněz. Žalovaná uhradila pouze částku 1.000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek s přiloženým seznamem bylo prokázáno, že s účinností ke dni 24. 8. 2018 postoupil právní předchůdce žalobce tomuto pohledávku za žalovanou v celkové výši 14.264 Kč. Postoupení bylo smluvními stranami žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12.9.2018. Podle upomínky ze dne 9.1.2020 žalovaná na dlužnou částku k tomuto datu nic nezaplatila. Žalovaná, byť byla soudem vyzývána, netvrdila ani neprokazovala takové skutečnosti, jež by vyvracely tvrzení a důkazy žalobce. 10 Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 11 V řízení má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobci z titulu smlouvy o půjčce dle ust. § 657 obč. zák. ve znění účinném ke dni vzniku nároku částku 9.000 Kč, neboť převzetí této částky stvrdila ve smlouvě o půjčce vlastním podpisem a ze smluveného úroku ve smyslu § 658 obč. zák. částku 5.264 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, je v souladu s ust. § 517 odst. 1 obč. zák. povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši, a to z dlužné částky do zaplacení. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či, byť z části, zanikl, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř., kdy soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu nákladů řízení představovaných soudním poplatkem 1.000 Kč, dále 2,5 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náhradu nákladů řízení, celkem ve výši 1.948 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 13 Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.