15 C 102/2021-38 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalované domáhal následujícího plnění: a) částky 31 500 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny za dobu od 4 291,44 do zaplacení (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 4 291,44 Kč), c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (29 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 1 649,38 Kč), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 25 283,30 Kč. 2 Tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalované na základě smlouvy [číslo] z 16. 5. 2018 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) zápůjčku ve výš 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 11 791 Kč (administrativní zpracování) a 7 711 Kč (hotovostní inkaso). Poslední splátku měla zaplatit 16. 11. 2019. Dluh však splnila toliko částečně, poslední platbu učinila 23. 5. 2018, zůstala dlužna na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovanou nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020. 4 Žalovaná se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřila. 5 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 6 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání zápůjčky, ujednání o úrocích, vrácení zápůjčky ve splátkách, ujednání o poplatcích. 7 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 11 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14 Po provedeném dokazování soud žalobě zčásti vyhověl, pokud jde o požadavky na zaplacení jistiny, úroku z jistiny. 15 V rozsahu uvedeném v bodě 14 posoudil totiž soud smlouvu jako platnou. Soud se při posuzování platnosti zabýval vedle podstatných náležitostí smlouvy tím, zda původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitelky závazek splácet. Uzavírá, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitelka bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Prostředky pak mohou být poskytnuty jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen dluh splácet, jinak je smlouva neplatná (jde o neplatnost absolutní, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž schopnost splácet posoudil. 16 Plnění uvedená v bodě 14 jsou po právu dle smlouvy a dle § 2390 občanského zákoníku (vrácení zápůjčky, zaplacení úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 17 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 18 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 19 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 20 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá. 21 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 22 Ve zbývajícím rozsahu pak ohledně platnosti smlouvy třeba odkázat na další text odůvodnění. 23 Po právu není požadavek žalobce na zaplacení poplatků. 24 Smlouva o zápůjčce je zpravidla sjednávána jako úplatná, ostatně jinak tomu není ani v rozhodované věci. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 25 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí zápůjčky (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. 26 V rozhodované věci byly ujednány: (1) poplatek za administrativní zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní inkaso splátek. 27 Ekonomickou funkcí zápůjčky je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak taková zápůjčka nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení zápůjčky dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administrativní činnost však bude jiná. Nelze však uzavřít, že by byla nutně stejná jako v případě hotovostního inkasa. Možnost volby bezhotovostního režimu poskytnutí a splácení zápůjčky je jen zdánlivá a má toliko zastřít nepřiměřenou výši poplatku za hotovostní inkaso splátek a zdůvodnit celkovou nepřiměřenou výši ceny zápůjčky. 28 Soud na základě úvah v předchozích bodech odůvodnění shledává, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 29 Pokud jde o procesní aspekt částečného zamítnutí, jde o právní posouzení smlouvy provedené soudem, na němž by nemohlo nic změnit ani případné poučení žalobce ve smyslu § 118a občanského soudního řádu. 30 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 31 Úspěch žalobce možno vyjádřit následovně: 55,47 %. 32 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu. 33 Ve věci bylo aplikováno ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále i jen„ vyhláška“). Jde totiž