15 C 16/2021-40 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalované domáhal následujícího plnění: a) částky 24 493,01 Kč jako jistiny, b) úroku 2 708,38 Kč, c) poplatků ve výši 600 Kč, d) smluvní pokuty v částce 406,50 Kč jakožto důsledku porušení povinnosti žalované hradit sjednané splátky úvěru, e) částku 50 Kč jakožto náklady vzniklé v souvislosti s předžalobním upomínáním žalované, f) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny, poplatků a smluvní pokuty za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení. 2 Tvrdil, že [právnická osoba] jako jeho předchůdce poskytl (pod označením [jméno] [anonymizováno]) jako úvěrující žalované jako úvěrované na základě smlouvy z 5. 5. 2018 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) úvěr. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky v částkách, jak jsou uvedeny v bodě 1 odůvodnění. Dluh však splnila toliko částečně, úvěrující proto od smlouvy odstoupil a úvěr k 30. 4. 2020 zesplatnil. 3 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 5 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. 6 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10 Soud se prvně zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem, avšak nemůže se spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí naopak sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. 11 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 12 Z důvodu uvedených v bodech 10-11 odůvodnění soud úvěrovou smlouvu posoudil jako platnou. 13 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 14 Žalobě pak soud vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, úroku z jistiny, poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 15 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 16 Po právu je i požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaná totiž porušila povinnost popsanou v bodě 1 odůvodnění, která byla smluvní pokutou zajištěna. 17 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 122 a násl. zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 18 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovanou, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá. 19 Po právu je i požadavek žalobce na zaplacení nákladů za upomínání. Ty byly žalobcem skutečně vynaloženy. Přitom toto vymáhání mohlo, pakliže by žalovaná na upomínky reagovala, vést k tomu, že by nemuselo být vedeno žádné soudní řízení a žalovaná by v konečném důsledku na nákladech zaplatila dalece méně, než tomu je na základě tohoto rozsudku. 20 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených. 21 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: zaplacený soudní poplatek 1 130 Kč, odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 200 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 3x po 100 Kč. 22 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 23 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.