15 C 285/2020-37 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalované domáhal následujícího plnění: a) částky 7 000 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši, c) úroku, d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 3 220 Kč. 2 V souvislosti se žádáním popsaným v bodě 1 tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako úvěrující žalované jako úvěrované na základě smlouvy z 3. 2. 2018 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaná jej čerpala a zavázala se jej zaplatit spolu s úrokem a poplatky popsanými v předchozím bodě, sjednanými původně v částkách 1 400 Kč (administrativní zpracování) a 2 800 Kč (hotovostní inkaso splátek). Dluh však splnila toliko částečně, zaplatila 2 380 Kč, poslední platbu učinila 4. 5. 2018, zůstala dlužna na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovanou nabyl od úvěrujícího smlouvou o postoupení pohledávek. 4 Žalovaná se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřila. 5 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 6 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verze ohledně sjednání úvěru, jeho postupného vrácení ve splátkách, ujednání o úrocích, ujednání o poplatcích. Dále prokázal, že úvěr byl čerpán. 7 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, avšak jen částečně. 14 Soud posoudil smlouvu jako platnou, avšak jen v části týkající se jistiny a úroku. 15 Soud se při posuzování platnosti smlouvy zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí úvěru tím, zda poskytovatel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele tento splácet. 16 Má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, nýbrž sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitelka bude v budoucnu schopna splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen jej splácet, jinak je smlouva neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát smluvním závazkům dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen informace, ale i listiny, na základě nichž její schopnost splácet posoudil. 17 Požadovaný dluh z jistiny (k rozsudkem přiznané výši pak viz bod 29) je tedy po právu dle smlouvy a dle § 2390 občanského zákoníku. 18 Po právu je i požadavek na zaplacení doposud existujícího dluhu na úroku (k jeho výši pak viz bod 29). Ten byl ve smlouvě sjednán ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 19 Ve zbývajícím rozsahu (tedy nad rámec uvedený v bodě 14) pak ohledně platnosti smlouvy možno shodně odkázat na následující body odůvodnění. 20 Po právu z důvodů popsaných v dalších bodech není požadavek žalobce na zaplacení poplatků. 21 Předně třeba uvést, že smlouva o úvěru je úplatná. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 22 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí peněz (např. o pojištění schopnosti splácet úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. [příjmení] patří například poplatek za poskytnutí nebo poplatek za vedení účtu apod. 23 V rozhodované věci byly u obou smluv ujednány: (1) poplatek za administrativní zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní inkaso splátek. 24 Ekonomickou funkcí úvěru je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení úvěru (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak takový závazek nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení úvěru dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Možnost volby bezhotovostního režimu poskytnutí a splácení je jen zdánlivá a má toliko zastřít nepřiměřenou výši poplatku za hotovostní inkaso splátek a zdůvodnit celkovou nepřiměřenou výši ceny úvěru (navíc v situaci, kdy tento je úročen a tedy odměny za poskytnutí peněz se věřiteli dostane). 25 Soud na základě výše uvedených úvah shledává, že částky představující poplatky jsou nepřiměřené, byly shledány v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Jde o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Tedy žalobu v této části zamítl. 26 Po právu je dle § 1970 občanského zákoníku požadavek na zaplacení úroku z prodlení, v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku (k jeho výši pak viz zejména bod 29). 27 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 28 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovanou, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a smlouvy. Tedy tvrzené plnění soud započetl postupně na úroky z prodlení, zbytek pak na úroky a nakonec na jistinu. Jako základ vzal přitom jistinu uvedenou v bodě 2 odůvodnění, počítal i s částkou představující pevně sjednaný úrok a sazbou sjednaný úrok a vyšel rovněž z toho, od kdy žalobce požadoval úrok z prodlení. 29 V návaznosti na souhrnné závěry vyslovené v předchozím bodě a navazující dílčí závěry popsané výše, při tvrzení žalobce o výši plateb dlužnice možno zrekapitulovat vše následujícím způsobem. Rozhodným okamžikem pro uzavření výpočtu je datum poslední platby žalované, neboť právě tento okamžik má význam pro to, jaká část plateb žalované zamířila na úrok z prodlení, případně úrok a jistinu. Vedle toho samozřejmě ovlivňuje, jakou částku žalovaná nadále dluží na úroku z prodlení, úroku a na jistině s tím, že z jistiny se nadále až do zaplacení počítá úrok z prodlení. Právě z tohoto důvodu soud vyšel (i s ohledem na nutnost vyčerpat celý předmět řízení) toliko z toho, od kdy a z jaké částky žalobce požaduje úrok z prodlení. Částka představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení je toliko podmnožinou tohoto úroku z prodlení, tedy není třeba ji výslovně uvádět ve výrokové části ve smyslu částek žalobcem uvedených, ale postačí se vypořádat s tím, od kdy a z jaké částky žalobce úrok z prodlení požadoval a na jakou část z tohoto žádání má právo. Pro úplnost třeba dodat, že odlišná částka úroku z prodlení, k níž došel soud, vychází zejména z toho, že žalobce požadoval i úrok z prodlení z dlužných poplatků, nicméně ty, jak uvedeno výše, žalobci nenáleží a tedy u nich není možno uvažovat o prodlení žalovaného a tedy vzniku nároku na úrok z prodlení. (vše v Kč); náleží;; zamítnuto;; důvod; jistina; 6 14