15 C 95/2021-57 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal po soudem pravomocně připuštěném rozšíření žaloby následujícího plnění: a) částky 81 799,78 Kč představující dlužnou jistinu, b) dlužných poplatků ve výši 150 Kč, c) úroků ve smlouvou sjednané výši (tedy 16,9 % ročně) z jistiny za dobu od 27. 9. 2017 do zaplacení (za dobu do 25. 2. 2019 ve výši 7 465,66 Kč), d) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny a poplatků za dobu od 26. 2. 2019. 2 Tvrdil, že poskytl jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy číslo [anonymizováno] (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) možnost čerpat revolvingový úvěr s rámcem 80 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, své povinnosti však nesplnil. 3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 5 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách. 6 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8 Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Soud při posuzování platnosti vedle občanského zákoníku zohlednil i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Musí však sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 11 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 12 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou. 13 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na dlužné zaplacení úvěrové jistiny i poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 14 Pokud jde o částku nad úvěrový rámec, zde soud uložil žalovanému povinnost tuto zaplatit v souladu s § 2991 občanského zákoníku (jde ve své podstatě o dluh na nepovoleném debetu, kdy žalovanému, která se bez právního důvodu na úkor banky obohatil, vznikla povinnost vydat bezdůvodné obohacení spočívající ve vzniklém nepovoleném debetu, který na účtu vznikl a nebyl ve stanovené době přes výzvu vyrovnán). Pokud jde o nepovolený debet a jeho vznik, třeba uvést, že debet vzniká nejen výběry z účtu, na němž není dostatek prostředků, ale i tím, že nejsou placeny smluvně sjednané poplatky za poskytované služby. 15 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 16 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 123 a násl. zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 17 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených. 18 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 3 372 Kč, b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 2x 4 380 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, c) odměnu ve výši 2 190 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, d) paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14 vyhlášky, za výše specifikované úkony, čili 3x po 300 Kč. 19 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 20 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 21 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 22 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.