17 C 245/2020-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobním návrhem podaným dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 7 404,80 Kč. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] když na základě její žádosti jí byl poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč za pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbu sjednanou na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnutý úvěr spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru s inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti, a to ve 13 rovnoměrných splátkách, kdy poslední splátka měla být učiněna [datum]. Poskytnutí hotovostního úvěru žalovaná stvrdila svým podpisem dne [datum]. Svůj závazek vyplývající ze smlouvy žalovaná řádně a včas neplnila, ocitla se v prodlení s úhradami a dluží tak částku 17 804,80 Kč, a to včetně úroku z prodlení a smluvní pokuty ze smlouvy vyplývající. Žalobkyně uvedla, že pro posouzení úvěruschopnosti žalované byl podstatný její pravidelný a prokazatelný měsíční příjem a další dokumenty, které byly žalovanou předloženy - výpis z bankovního účtu, pracovní smlouva, potvrzení o výši příjmu. Teprve poté byl úvěr žalované poskytnut. Dlužná částka nebyla uhrazena ani na základě písemné výzvy. Smluvní pokuta ve výši 7 404,80 Kč je uplatňována v souladu s čl. V smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky 10 400 Kč, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Za dobu od [datum] do [datum] činí smluvní pokuta částku 7 404,80 Kč za 712 dnů prodlení. Původní věřitel [právnická osoba] prodal část závodu, jejíž součástí byl i nesplacený úvěr žalované, [právnická osoba], která pohledávku postoupila [právnická osoba], která ji následně postoupila žalobkyni, tj. [právnická osoba], na což byla žalovaná upozorněna. 2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované do vlastních rukou doručeny dne [datum]). 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobní návrh co do částky 2 404,80 Kč na smluvní pokutě zpět. Soud proto řízení v této části dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil. 4. Smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpisem splátek, měl soud za prokázané, že [právnická osoba] žalované dne [datum] poskytla úvěr 10 000 Kč, na dobu určitou, se splatností ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaná potvrdila převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti podpisem na smlouvě a zavázala se vrátit jistinu společně s dohodnutými úroky a sjednanými poplatky ve výši 7 300 Kč. Dle článku V bodu 4 smlouvy byla ujednána i smluvní pokuta v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení s tím, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 5. Smlouvami o postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že notářským zápisem NZ [číslo] ze dne [datum] byla část závodu původním věřitelem [právnická osoba] prodána [právnická osoba], který následně pohledávku postoupil [právnická osoba] a to dne [datum] a tato pohledávku postoupila dne [datum] žalobkyni. O postoupení byla žalovaná informována dne [datum], čímž žalobkyně prokázala svoji aktivní legitimaci k vedení sporu. 6. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána upomínkou ze dne [datum], na níž nereagovala. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 12. Soud se musel nejprve zabývat otázkou, zda mezi účastníky, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť jednou ze smluvních stran byl žalovaný jako spotřebitel a bylo tak nezbytné při posuzování právního vztahu vedle občanského zákoníku aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Dle těchto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Po zhodnocení všech listinných důkazů dospěl soud k závěru, že původní věřitel řádně posoudil schopnost žalované úvěr splácet a to na základě informací, které mu žalovaná poskytla a které si i ověřil na základě předložených listinných důkazů, a to dohodou o provedení práce, výplatními páskami, čestným prohlášením, poštovními poukázkami, smlouvou o nájmu bytu a finanční analýzou. Z písemné žádosti žalované bylo zjištěno, že žádala o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, který by splácela ve 13 měsíčních splátkách. Po souhrnném vyhodnocení a provedení finanční analýzy a credit scoringu jí byl tento úvěr poskytnut se splátkou 1 300 Kč měsíčně. Soud má za to, že v tomto případě byla platně uzavřena smlouva o úvěru, když původní věřitel si opatřil dostatek údajů a listinných důkazů pro poskytnutí úvěru žalované v požadované výši. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně nesplácela, nesplatila jej v době dohodnuté ve smlouvě a žalobkyně proto žalovanou vyzvala k zaplacení celé dlužné částky, včetně smluvní pokuty, kterou vyčíslila částkou 7 404,80 Kč za období od [datum] do [datum], tj. za 712 dnů z částky 10 404 Kč. 13. Pokud jde o částku 10 400 Kč, kterou žalovaná dlužila za poskytnutý úvěr a poplatek, ale nesplatila, soud v této částce žalobě vyhověl. Dále byla žalobkyni přiznána smluvní pokuta, která po částečném zpětvzetí žaloby odpovídá částce 5 000 Kč, tj. součinu čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Konečně byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, jejichž výše odpovídá § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části (částečné zpětvzetí žaloby). Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušální náhrady (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH, tj. 220,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 070,50 Kč.