18 C 16/2021-29 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 20. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení dlužného nájemného nebytového prostoru. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor umístněných v budově č.e. 6 v ulici [anonymizováno] v [obec] postavené na st.p. [číslo] pro k.ú. [obec] a to konkrétně provozovny o výměře 71 m 2, se samostatným vchodem, WC, šatnou s elektrokotlem v prvním nadzemním podlaží. Nájem byl sjednán ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně vystavila za část měsíce června 2020 žalovanému fakturu [číslo] na částku 6 000 Kč s datem splatnosti do 17. 6. 2020, žalovaný však do současné doby fakturu neuhradil, podepsal dne 25. 6.2020 uznání dluhu. Vzhledem k tomu, že dluh stále trvá, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě, požaduje žalobkyně i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč i zaplacení dlužné částky s úroky z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>5. Podle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.</i> <i>6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 7. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v době, kdy uzavírala podnájemní smlouvu s žalovaným, byla nájemkyní shora citovaného nebytového prostoru, předmětná podnájemní smlouva mezi nimi uzavřena byla dne 10. 10. 2019, bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 10 000 Kč se splatností daňového dokladu na 14 dní od vystavení na účet nájemce. Nájemné za červen 2020 bylo účtováno fakturou [číslo] ve výši 6 000 Kč s datem splatnosti 17. 6. 2020 a žalovaný dne 25. 6. 2020 uznal dluh k tomuto datu za nájem za prostory pronajaté na adrese uvedené v nájemní smlouvě a to ve výši 6 000 Kč. Toto uznání dluhu považoval soud za platné. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na dlužnou částku čehokoliv uhradil., proto jej soud uznal povinným zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úroky z prodlení, jejichž výše vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nař. vl. č. 351/2015 Sb., když počátek prodlení je stanoven na první den po uplynutí lhůty k zaplacení dluhu stanovené v daňovém dokladu - faktuře (výrok I.). Současně bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni i náklady spojené s uplatněním pohledávky a to s odkazem na § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 1 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby) odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 750 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb.. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 026,50 Kč (výrok II.). 9. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s. ř. – třídenní.