18 C 203/2019-63 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 13. 8. 2019 zaplacení částky 2 229,62 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu z nepovoleného debetního zůstatku na sporožirovém účtu. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] - uzavřela se žalovaným dne 22. 9. 2015 smlouvu o účtu č. [bankovní účet] Smluvní strany se zavázaly dodržovat všeobecné obchodní podmínky, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu a tento ani přes výzvy [obec] [anonymizováno] neuhradil. V případě přečerpání stavu účtu vzniká povinnost hradit z debetního zůstatku sankční úrok. Debetní zůstatek nebyl ani přes upomínky vyrovnán, proto byla pohledávka dne 1. 9. 2016 převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto datu činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 229,62 Kč a úrok 26,81 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 2 323,19 Kč, což představuje nepovolený debetní zůstatek 2 229,62 Kč a úrok z prodlení do 1. 2. 2017 ve výši 93,57 Kč. Po postoupení pohledávky nedošla k žádné úhradě na dlužnou částku a žalovaný do doby podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem dne 17. 2. 2017. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soud ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>5. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>6. Podle § 2668 o.z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu.</i> <i>7. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>9. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. [právnická osoba] a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o vedení běžného účtu ve smyslu shora citovaného ustanovení. Žalovaný tím, že neuhradil neoprávněně čerpané finanční prostředky, porušil podstatným způsobem své smluvní povinnosti stanovené smlouvy, ocitl se v prodlení se zaplacením dluhu a úrokového příslušenství. Soud tedy na základě těchto skutečností považuje za oprávněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení dlužné částky ve výši 2 229,62 Kč a dále pak z dlužné jistiny úrok z prodlení jednak v kapitalizované výši 93,57 Kč a dále pak stanoveného procentuální sazbou v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. až do zaplacení, když prodlení žalovaného stále trvá (výrok I.). Žalovaný v řízení netvrdil, ani nenabízel soudu žádné důkazy prokazující, že by dluh uhradil. 11. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 150 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 968 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 13. S odkazem na ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. byla vyhotovena zkrácená verze rozsudku.